Matka šťastně nalezeného šestnáctiletého chlapce z Litoměřicka. | foto: Michal Dvořák, 5plus2.cz

Vybral si je náhodně, v garáži měl hračky pro děti, říká matka uneseného

  • 151
Tajemný únosce, garáž vybavená jako byt a šifrovaná zpráva, která dovedla po deseti dnech rodiče k 16letému hochovi a 13leté dívce z Litoměřicka. Chlapcova matka přesvědčuje, že stěží uvěřitelný příběh je pravdivý. „Děti prošly něčím, co si lze jen těžko představit,“ řekla iDNES.cz.

Jak váš syn popisoval samotný únos?
Únosce je přepadl se zbraní v ruce ve chvíli, kdy s kamarádkou J. (celá jména dětí iDNES.cz neuvádí kvůli ochraně obětí trestných činů) byli na procházce u řeky. Donutil je dělat to, co on chtěl. Spoutal je a za tmy je pak odvezl do připraveného úkrytu na Střekově (o upravené garáži zde).

Myslíte, že plánoval unést právě je, nebo to byly náhodné oběti?
Myslím, že to byla náhoda. Prostor, kde je skrýval, neměl totiž ještě dodělaný a pracoval na něm ještě ve chvíli, kdy už tam D. s J. byli. Plán únosu tedy měl, ale vyhlédl si je náhodně. Byli ve špatnou chvíli na špatném místě, tak po nich skočil. Měl to ale připravené i pro malé děti. D. říkal, že tam byly kostky, autíčka, hračky...

Majitel garáže byl souzen za únos holčiček

Svěřil se syn, jestli jim únosce nějak ubližoval?
Fyzicky jim určitě neublížil. Říkal jim, že nikoho nemá, že si je našel jako kamarády a že je nutně potřebuje. Psychická muka ale děti zažívaly každopádně, to už bylo horší.

Jak je na tom syn teď? Půjde v pondělí do školy?
Příští týden ještě nepůjde, je z toho rozhozený. Dva dny se radoval, teď to na něj všechno doléhá. Nebudeme na něj tlačit, dáme tomu čas. Máme k dispozici policejního i civilního psychologa, se kterými budeme spolupracovat.

Únosce má být ze stejné obce jako jste vy. Znáte ho?
Občas vídám jeho matku. Jeho samotného ale osobně vůbec neznám. Asi trávil hodně času budováním úkrytu. Byl bezvadně připravený, byla to garsonka v garáži.

Mluvil syn o tom, zda se s unesenou kamarádkou navzájem podporovali?
Podporovali se neskutečně. Jeden vždy dodával sílu tomu druhému, když to na něj spadlo. Hlavně D. držel J. nad vodou.

Místo, kde únosce děti ukrýval, se vám nakonec podařilo vypátrat z dopisu, který vám děti poslaly. O čem psaly?
Když jsme dostali dopis a poznali písmo D., byli jsme nejprve šťastní, že jsou oba v pořádku. Byl to šestistránkový dopis, který nás měl uklidnit. Sám únosce jim navrhl, aby ho napsaly. Všude byly letáky a asi ho rozrušilo, jaký poprask se kolem toho strhl. V dopise tedy děti psaly, že jsou v pořádku. Přišel poštou a my jsme nad ním seděli hodiny a hodiny, pročítali ho s námi i sousedi slovo od slova. Když jsme ale dopis pročítali znovu a znovu, měli jsme čím dál horší pocit. Věděli jsme, že něco je špatně. Třeba ve větě Nic nám nechybí bylo přeškrtnuté slovo nechybí. Ve větě Jsme u kamarádů byli škrtnutí kamarádi. Pochopili jsme, že to znamená přesný opak. Že jim chybí všechno a u kamarádů nejsou. Bylo tam například špatně čitelné slovo, které začínalo na „stře...“. Četli jsme střecha nebo středa, nakonec jsme přišli na to, že to bude Střekov. Hned druhý den jsme tam vyjeli a garáž jsme s manželem objevili.

Máte za sebou děsivý zážitek. Neplánujete odjet na pár dní pryč, abyste si vyčistili hlavu?
Rádi bychom, ale vzhledem k tomu, že manžel je dnes na operaci s nohou, tak to nevyjde. Ale říkali jsme si s D., že asi pojedeme za J., vykoupat se a odpočinout si.

D. s J. se znali jen pár dní, než se jim přihodila taková děsivá událost. Jejich vztah to asi posílilo, že?
Takový začátek vztahu má málokdo. Když to nebude láska, tak se z nich stanou určitě kámoši na celý život.

Garáž, kde děti byly drženy: