Když se cítím jako outsider, dodá mi to extra motivaci, říká Jágr

  • 30
Hned dvakrát se v souvislosti s Jaromírem Jágrem (44) mluvilo v poslední době o dětech. Nejprve to bylo kvůli jeho výroku, že až se mu narodí potomek, tak s hokejem skončí, nyní se nejlepší hokejista české historie stal ambasadorem projektu „Sport v okolí“, jenž má za cíl rozhýbat české děti.

Před nedávnem jste zaujal výrokem, že se nebráníte dětem, a především tím, že skončíte s hokejem, až na ně přijde. Jak moc je tohle téma ve skutečnosti aktuální?
Záleží na tom, jak se některé věci v médiích formulují. Nebylo to rozhodně řečeno tak, že jakmile se narodí potomek, tak automaticky skončím s hokejem. Šlo o něco jiného. Já nevěřím tomu, že člověk dokáže skloubit dvě věci dohromady a dělat obojí na sto procent. Matematicky to prostě nejde. Když se na něco absolutně soustředím, automaticky pak zanedbávám to druhé. Když se narodí potomek, tak máte v první řadě šťastnou rodinu a ostatní věci by neměly být na stejné úrovni. Tudíž jim samozřejmě nemůžete dávat sto procent.

Existuje varianta, že se po skončení kariéry v NHL už do Česka nevrátíte?
Zase tak dopředu se nekoukám. Věřím tomu, že pokud mi zůstane zdraví a budu moci nějakým způsobem ještě hrát, tak se vrátím a budu hrát tady v Čechách. Zatím mám podepsanou smlouvu na příští rok stále do NHL. Co dál, uvidím podle toho, jak se mi bude dařit. Zpátky k dětem. Stal jsem se ambasadorem projektu sportvokoli.cz, který má podporovat a motivovat děti a jejich rodiče ke sportování.

Proč jste na takovou nabídku kývl?
Zaprvé jsem sportovec a celý život jsem se nějakým způsobem snažil sportovat. Vím, že mi to pomáhá a že se fyzicky cítím daleko lépe, než kdybych vůbec nic nedělal. Chtěl bych, aby tenhle pocit mělo co nejvíce lidí, a vím, že když lidi začnou sportovat už v dětství, tak je to hrozně důležité. Jak se říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.

Musel vás jako malé dítě do sportu někdo nutit?
Dnes je mnohdy těžké dostat i ty nejmenší od tabletů a mobilů. Za naší doby zájmů a těchhle různých věcí tolik nebylo. V televizi byl víceméně jeden program, maximálně dva. Computery neexistovaly, počítačové hry taky ne, takže jediný způsob, jakým jsme se mohli vyblbnout, byl sport. Od rána do večera. S partou kamarádů jsme dělali jakékoli sporty, ať to byl fotbal, nebo třeba pozemní hokej s tenisákem. Na tom jsme vyrůstali.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Mnoho teenagerů se sportem v pubertě skončí, protože je začnou víc lákat kamarádi, randění, alkohol. Nenastal nějaký náznak podobné krize i u vás?
Myslím, že v tomhle věku jsou hrozně důležití rodiče, kteří by měli zasáhnout. Neříkám, že nějak silou, ale měli by si zkrátka nějak najít cestu ke svým dětem. Nemusí jim ničím hrozit nebo se k nim chovat nějakým způsobem špatně, ale vysvětlit, že i oni tímhle obdobím procházeli a nejsou na tu dobu pyšní. Dát tu vinu i sami na sebe. Že oni to tak taky měli. Každý si tím musí projít, jde o to, aby tohle komplikované období trvalo co nejkratší dobu.

Nemyslíte, že hodně rodičů podporuje u dětí sport proto, že doufá, že jejich potomek pak bude vydělávat miliony
v cizině? Že zkrátka kalkulují?
Těžko říct. Takových případů je určitě spousta. Je spousta lidí, kteří mají vizi, že z nich budou profesionální sportovci a že se budou sportem živit. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že každý rodič chce mít to nejlepší dítě a aby podávalo ty nejlepší výkony. Jenom pár jich to ale dokáže. Konkurence je veliká. Pořád by ale mělo být nejdůležitější, aby to děti hlavně bavilo a taky, aby je v tom krizovém věku sport držel v takovém tom čistém životě. Aby je třeba parta nestáhla k něčemu špatnému.

Před časem jste v jednom z rozhovorů řekl, že hokej je dnes někde jinde. Že všichni makají a nic neošidí. Dalo se dříve vystačit pouze s talentem, když jste se nechtěli tolik fyzicky dřít?
Konkurence je dnes v NHL taková, že samotní hráči si moc dobře uvědomují, že jenom v tréninku to není. Dodržují daleko víc životosprávu, aby nebyli tak těžcí. Snaží se prostě udělat maximum pro to, aby uspěli v profesionálním sportu. Za naší doby, když jsem byl mladší, tak se na životosprávu tak moc jako dnes nedbalo. Ani ty znalosti o jídle nebyly takové, takže v tomhle byly obrovské rezervy. A pokud jde o trénink, těžko říct. Myslím, že jsme trénovali daleko víc, než trénují dnešní mladí sportovci.

Vloni jste se pochlubil setkáním s americkou basketbalovou hvězdou LeBronem Jamesem. Bavili jste se spolu třeba právě i o té životosprávě a výživě?
Neměli jsme bohužel moc času se o těchhle věcech bavit. Je ale pravda, že nejen LeBron, ale i spousta dalších sportovců pochopila, že strava je velice důležitá a že nosit extra nadváhu není moc dobrá věc. Myslím, že první, kdo s tím začal, byl Novak Djokovič, který dal tomuhle směru úplně jiný limit a ukázal všem sportovcům, že tohle je ta správná cesta. (Tenista Djokovič se netají tím, že na jeho formu dobře působí bezlepková dieta. Pozn. red.) Bylo to hodně vidět, když to jako jeden z mála začal dělat a v tenise ten rok neměl konkurenci. Pak bylo zajímavé sledovat, jak se mu začali všichni přizpůsobovat, protože věděli, že bez toho by neměli šanci ho porážet. Zase od něj bylo férové, že to řekl všem a nenechal si to pro sebe. Věřím, že jinak by momentálně neměl konkurenci.

Zajímavost

Nejsou to povzbudivá čísla. Čeští rodiče utratí za alkohol a cigarety měsíčně v průměru o 200 korun víc než za sport svých dětí. Konkrétní čísla přinesl průzkum společnosti Sazka, který zpracovala agentura NMS Research. V průměru české rodiny vydávají na sport svých dětí 624 korun měsíčně. „Zároveň jsme zjistili, že rodiče mají o cenách jednotlivých sportů špatný přehled a myslí, že aktivity jsou dražší, než jaká je realita. I proto jsme se rozhodli vytvořit praktický seznam na webu sportvokoli.cz, který pomůže rodičům v rozhodování, na jaký sportovní kroužek děti zapsat,“ uvedla mluvčí Sazky Veronika Marková. Ambasadorem projektu se stal hokejista Jaromír Jágr, který spolu s dětmi sportuje a ukazuje jim, že pohyb je zábava.

Dneska je už vcelku běžné, že sportovci mají při trénování i k regeneraci k dispozici různé moderní technologie. Dá se bez těchhle věcí dnes obejít?
Technologie jdou samozřejmě dopředu, ale věřím, že jsou i jiné cesty. Dříve například nikdo nevěřil, že stretching může někomu pomoct. Ten, kdo s tím přišel první, měl pak před ostatními obrovský náskok. Stejný případ je ta zmiňovaná výživa s Djokovičem. Někdo určitě přijde zase s něčím jiným. Je to jen otázka času.

Pro český hokej je už hodně aktuální téma Světový pohár. Novináři ze zámoří zveřejnili své odhady, podle kterých pojede český tým na turnaj s nejhoršími brankáři, beky i nejhoršími útočníky. Není vám našich hochů trošku líto, že dostali takovou sodu?
To jsou novináři. Všichni je známe. Mají možnost si něco psát, tak si píšou své názory. To neznamená, že to tak doopravdy bude. Stejně se to musí odehrát na ledě. Na sportu je zajímavé to, že můžete být dlouhodobě nejlepší na světě, ale pokud nemáte ten den nebo ten týden formu, může vás pak porazit daleko slabší soupeř.

Nemůže být pro ně pozice outsidera v důsledcích výhodná?
Kdo ví. Záleží, v jaké formě mužstvo přijede. Není to žádný dlouhodobý proces. Je to turnaj o jednom týdnu, a když se někomu vyloženě zadaří, tak dokáže během toho týdne dělat zázraky a může družstvo posunout úplně někam jinam. I když s tím nikdo nepočítal.

Kdy jste si vy sám připadal nejvíc jako outsider?
Já si tyhle věci moc nepřipouštím. Je pravda, že když jdete na zápas, tak se podíváte, kdo proti vám nastupuje, zvlášť pokud je to kvalitní mužstvo. Jakmile se ale hodí buly a začne zápas, tak se na tyhle věci zapomíná. Na druhou stranu máte extra motivaci dokázat, že i když jsou všechny statistiky proti vám, tak se to dá.

Jak se vám líbí ženy v typických chlapských sportech, jako je právě hokej?
Je pravda, že pokud jde o sporty, které by měly být vyloženě mužské, tak mám názor takový, že ženy si jimi zbytečně kazí postavu, což je škoda. Na druhou stranu musím říct, že na ženské sporty se koukám. Některé jsou i daleko zajímavější než mužské.

,