Kdo je Gerasimenko? Sedmatřicetiletý multimilionář, podnikající v ocelářství a plynárenství. Jeho vlajkovou lodí je Volgogradskij metallurgičeskij zavod Krasny okťjabr, druhé největší ruské ocelárny.
A také dvoumetrový milovník basketbalu, který nemohl zůstat mimo dění.
V roce 2012 založil klub Krasny okťjabr Volgograd a rok nato pořídil divokou kartu pro start v nadnárodní VTB lize.
Loni na podzim přikoupil majoritní podíl v italském celku Pallacanestro Cantú.
V posledních třech sezonách pokaždé neodolal a sám sebe napsal na soupisku svého ruského týmu, celkem má na kontě 13 zápasů ve VTB lize a dva v Eurocupu. Zahrál si například na nymburské palubovce.
Gerasimenko tak patří mezi těch několik basketbalistů, kteří nastoupili za svůj vlastní klub, jeho cesta však byla dost odlišná od té, kterou podnikli Tony Parker či Amaré Stoudemire.
Gerasimenkovy výkony na VTB ligu či Eurocup nejsou. Ale třeba v druhé nejvyšší české soutěži si ho můžeme s klidem představit.
Do neštěstí dostal Gerasimenko svůj ruský klub nikoli výkony na hřišti, ale v zákulisí.
Nejprve posunul Volgograd do Eurocupu poté, co z kontinentální soutěže odstoupily čtyři italské celky - a pozor, tehdy v polovině července se odhlašovalo i Gerasimenkovo Cantú.
Pravý úmysl ruského magnáta se však vyjevil na konci srpna, když se pokusil rošádu zopakovat a Volgograd pro změnu zatoužil nahradit celkem z Cantú.
Tahle sázka však nevyšla. Vedení soutěže záměnu neschválilo a vyřadí i Volgograd.
Jak šel spor?FIBA vs. Euroliga |
Hon na Rudý říjen mezitím proběhl i v samotném Rusku. Klub nedokázal splnit podmínky účasti, nemá vyhovující domácí halu a dokonce ani žádné vlastní hráče.
Nová prezidentka VTB ligy a někdejší hvězdná hráčka Ilona Korstinová tak musela oznámit, že se ke 30. srpnu Krasnyj okťjabr ze soutěže odhlašuje, a jala se hledat náhradu.
„Je nám to líto, ale měsíc před startem nové sezony VTB ligy jsme neměli jinou možnost. Nemají tým, arénu a ani touhu vyřešit své problémy. Pokoušeli jsme se jim nabídnout pomoc, ale nedočkali jsme se žádné odezvy,“ glosovala situaci Korstinová. „Fanoušci si zasloužili víc. Klub s kompetentním vedením, který by dodržoval pravidla a etické standardy,“ nebrala si servítky.
V Rusku tak zůstala Gerasimenkovi jen schránka, kterou se nechystal naplnit, své ambice přenesl do Itálie.
Konec ruského projektu je přitom paradoxně novou nadějí pro italský basketbal. Gerasimenko se teď může soustředit na jediný cíl, snad už ustanou jeho nástupy na palubovku.
Cantú vsadí na trenérské vedení zkušeného Litevce Rimase Kurtinaitise, už dřív si z Volgogradu stáhlo bývalého hráče NBA JaJuana Johnsona a teď touží po Chrisi Douglasu-Robertsovi, Gerasimenko v létě přivedl dalšího starého známého - Romea Travise. V klubu působí i Craig Callahan, někdejší hvězda české nejvyšší soutěže.
