Svým projektem se Šépka zamýšlí nad památkami ve veřejném prostoru i skrytými místy ve městě.
„Umělecká kvalita Samsonovy kašny je nezpochybnitelná a v současné době si nikdo z nás nedokáže představit náměstí bez této dominanty. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme už jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme o podstatě této památky, ani o vztahu k náměstí,“ říká Šépka (Rozhovor se Šépkou čtěte zde).
Šépkův výstavní projekt vyvolal spoustu reakcí u obyvatel. Zatím převažují ty negativní. Lidem především vadí zakrytí kašny a samotná dřevěná stavba na hlavním náměstí. Podle autora i lidí, kteří už se po lávce ke kašně prošli, by si však měli obyvatelé nechat finální verdikt až po návštěvě výstavy.
Projekt VnímáníDo kdy výstava potrvá? Jak se dostat ke kašně? Otevírací doba? Kolik stavba stála? Co bude po skončení? |
„Několik týdnů nyní budeme mít neopakovatelnou možnost vnímat kašnu jako takovou, vytrženou z obvyklých souvislostí a umístěnou na neutrálním pozadí,“ upozorňuje kritik umění Zdeněk Brdek.
Záměr schváli českobudějovičtí radní. V hlasování však nebyli jednotní.
„Já jsem se při hlasování o tomto projektu zdržel hlasování. Projekt jsem nepodpořil ani nesmáznul. Nejsem ale nadšený příznivec této instalace,“ říká primátor Jiří Svoboda (ANO).
Kurátor Domu umění Michal Škoda podotýká, že na celou výstavu nedává město České Budějovice ani korunu navíc. „Radnice posílá na roční provoz galerie 1,3 milionu korun. Na jednu výstavu mi vychází průměrný rozpočet 250 tisíc korun. To jsem musel dodržet i v tomto případě. K tomu se přidali sponzoři,“ uvádí Škoda.
Materiál na stavbu lávky a stěny dodala pražská firma, která ho po skončení výstavy opět využije jako stavební bednění.
Autor myslel i na hůře pohyblivé návštěvníky. Ti se ke kašně dostanou po zaklepání na posuvně dveře dole pod lávkou. Akci doplní každé úterý přednášky o architektuře i historii kašny a náměstí.
Na náměstí už byly dřevěné budky
Není to poprvé, co Dům umění vstoupil svými výstavami přímo do prostoru náměstí Přemysla Otakara II. Před šesti lety zde postavil architekt Martin Rajniš dřevěnou Zenovou kostku. V ní návštěvník mohl podle Rajniše přemýšlet o světě a podívat se na náměstí jinýma očima.
V roce 2012 zase Mjölk architekti vystavili v rohu náměstí před radnicí dřevěnou budku na čtyřech vysokých nohách s obytnou plochou 6,25 metru(psali jsme zde).
O rok později místo využil světoznámý japonský architekt Takeshi Hosaka, který spolu s tesařem Hiro Kajiwarou postavil dřevěnou budku. Vybral si návrh studenta liberecké architektury Samuela Nekoly. Stavba z překližky a borovicových trámů v sobě ukrývala i ostatní studentské návrhy.
Líbí se vám projekt Vnímání a výsledná podoba lávky a stěny kolem kašny?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 20. září 2016. Anketa je uzavřena.
