Z filmu Krycí jméno Holec | foto: Falcon

PRVNÍ DOJMY: Při pohledu na svůj příběh by Jan Němec řičel smíchy

  • 1
Ne, největší zlo nutně nepochází z českého filmu. Ještě je tu Rakousko. Odtud vzešel podnět ke společné koprodukci díla Krycí jméno Holec, jež 22. září vnese do našich kin plakátovou špionážní kovbojku z roku 1968, včetně švédské trojky pod ruskými stíhačkami či stařenky s husou zdravící Dubčeka.

Četný upatlaný sex včetně nehtů zarytých do stěny ani balkánský kolorit Československa 60. let by přitom tolik nekřičely, kdyby jim coby rukojmí neposloužil Jan Němec, filmař stojící o několik tříd výše a současně v podání Kryštofa Hádka jeden z hrdinů snímku. Zápletka vyšla z Němcových osudů roku, v němž pašoval do rakouské televize záběry ruských tanků v Praze.

Ovšem zahraniční stranu projektu zajímá více režisérova „spojka“ Helmut Zilk, pozdější starosta Vídně, který v 60. letech připravoval živé vysílání z Prahy, zasloužil se o vysílání záběrů z invaze, nicméně posléze čelil obvinění, že se zapletl s StB. Takže film buduje portrét muže se slabostí pro ženy a peníze, jenž se proto stane vydíratelným, ale v rozhodující chvíli se zlu postaví.

Bohužel tak činí na hraně parodie, kdy se směje i ten lustr z českého křišťálu coby mrzký úplatek za donašečovy služby, neřkuli Jan Němec na filmařské věčnosti. V rakouské verzi se pere s estébáky o materiály jako Bond, s Zilkem o vnadnou herečku jako puberťák, rozervaně hýří a uniká kulkám ve studiu.

Rovněž Zilk s pomocí kamarádů od karet a CIA nakonec vytře komunistickým agentům zrak, což je nejlepší pomsta za příšerně letákové výroky o „buržoazní Zlaté palmě z Cannes“. A děs korunuje školácky popisná režie, již Němec z duše nesnášel. Naštěstí si před smrtí natočil vlastní závěť Vlk z Královských Vinohrad, která jde do kin týden před Krycím jménem Holec. Nebe a dudy.