Papež František prohlásil misionářku Matku Terezu za svatou

  • 703
Papež František prohlásil Matku Terezu za svatou. Ceremonii na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu přihlížely desetitisíce věřících. Katolická misionářka zasvětila svůj život pomoci chudým a nemocným, byla nositelkou Nobelovy ceny za mír. Církev potvrdila dva zázraky, které se staly poté, co se lidé modlili k Matce Tereze.

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikáně se sešly desítky tisíc lidí, mezi nimi také sestry řádu Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky), který Matka Tereza založila, či 13 hlav států. Slavnostní ceremonie začala v 10:30, papež František Matku Terezu svatořečil jen krátce poté.

Kardinál Angelo Amato nejprve krátce shrnul misionářčinu práci a poté papeže požádal, aby ji ve jménu církve kanonizoval.

„Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých,“ prohlásil papež, čímž formálně dokončil proces svatořečení. Poté následovala bohoslužba.

Někteří poutníci do Vatikánu dorazili už před svítáním, aby si zajistili dobrá místa. „Své srdce rozdala světu. Soucit, odpuštění, dobrá práce. Je to srdce matky chudých,“ řekla agentuře AP Charlotte Sambaová, která na Svatopetrské náměstí dorazila z Gabonu.

Do Říma také přijely autobusy s 1 500 bezdomovci z celé Itálie, kteří během mše seděli na speciálně vyhrazených místech. Poté je čekal oběd - pizza, kterou jim podle BBC servírovalo 250 řádových sester a knězů.

Česká církev cestu českých poutníků neorganizovala, podle neoficiálních zdrojů se ale po vlastní ose či prostřednictvím cestovních agentur do Vatikánu chystalo několik stovek Čechů.

Vatikán svatořečení organizoval ve stínu obav z možného teroristického útoku, neboť v posledních měsících teroristé hlásící se Islámskému státu udeřili ve Francii, v Belgii či v Německu. Na bezpečnost očekávaných zhruba 100 000 poutníků dohlíželo asi 3 000 policistů, nad Vatikánem úřady uzavřely vzdušný prostor.

Svatořečení sledovali i lidé, kteří se do Vatikánu nevydali. Několik stovek se shromáždilo například v sídle řádu Misionářek milosrdenství v Kalkatě. Lidé zde svatořečení Matky Terezy přivítali potleskem. Místní hrob nové světice zdobila jedna svíčka, květiny a drobná fotografie.

Dva zázraky

Matka Tereza, k níž patřil věčný úsměv stejně neodmyslitelně jako modrobílé sárí, se šest let po smrti stala jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Za blahoslavenou ji prohlásil Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150 000 lidí, mezi nimiž byli katolíci i muslimové.

Zázrak nutný k blahořečení se podle církve stal 5. září 1998, přesně rok po smrti řeholnice, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Vatikán uznal, že nádor zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze.

Druhý zázrak, který cestu ke svatořečení otevřel, Vatikán oznámil loni 18. prosince. Zázrak spočíval v nevysvětlitelném uzdravení muže v Brazílii, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Podle katolické církve pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.

Misionářky lásky a Nobelova cena míru

Matka Tereza se narodila albánským rodičům jako Agnes Bojaxhiuová 27. srpna 1910 v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje. Při křtu dostala jméno Agnes a doma jí říkali Gonxha (Poupátko). V 18 letech vstoupila v Dublinu do řádu loretánských sester a krátce nato odjela do Indie, kde složila řeholní slib a přijala jméno Tereza. Několik let učila na řádové škole v Kalkatě dívky z bohatých rodin.

Aby mohla pomáhat chudým, vymohla si u papeže povolení odejít z kláštera. V roce 1950 jí přišla z Vatikánu odpověď schvalující novou kongregaci sester Matky Terezy, kterou pojmenovala Misionářky lásky. Tento řád, jehož byla Tereza představenou 47 let, má dnes přes 4 500 členek ve více než 130 zemí. Od roku 1984 existuje i jeho mužská větev Misionáři lásky. Již v 50. letech založila Matka Tereza v Kalkatě několik útulků pro chudé a nemocné.

V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky i v Československu - ve slovenské Čadci. Krátce nato byla otevřena pobočka jejího řádu i v Praze. Československo navštívila Matka Tereza poprvé již v roce 1984, podruhé přijela v roce 1990.

Jako nositelka Nobelovy ceny za mír (1979) dokázala Matka Tereza také při svých cestách po světě získat četné prostředky pro Řád Milosrdenství, který v roce 1950 založila a který patřil na sklonku jejího života údajně k nejbohatším řádům na světě. Matka Tereza zemřela 5. září 1997.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video