Soutěží se v pojídání pálivých pokrmů - omáček a čerstvých chilli. Pravidla jsou nemilosrdná, kdo nemůže dál, vypadává, jde tedy o systém „last man standing“. Letos bojovalo jednapadesát soutěžících.
Titul Chilližrout obhájil loňský vítěz Petr Holešinský. Ten před posledním kolem požádal přítelkyni o ruku. „Ano, ale raději už tu soutěž vzdej, už jsi stejně vítěz,“ smála se budoucí nevěsta. Polibek, který pak od vítěze dostala, označila za pořádně ostrý.
Všech patnáct kol za víc než dvě hodiny přitom zvládnou jen ti nejodolnější. Trik těch nejúspěšnějších bývá stejný - nepít vodu. „To je základ. Pálí to pak ještě mnohem hůř. Pokud něčím zapíjet, tak jedině mlékem,“ radil Holešinský. Látka kasein, kterou mléko obsahuje, totiž pokryje stěny žaludku, a chilli ho tak nemůže dál dráždit.
Podle pravidel má člověk minutu na to, aby vložil do úst lžičku omáčky nebo čerstvé chilli papričky o objemu fingerfood (na klobáse, chlebu, zelenině). Další dvě minuty má na to, aby sousto snědl. Pálivost jídel se postupně zvyšuje. Slzí oči, člověk se potí a přichází pálení jícnu a žaludku. V počátečních kolech jsou jídla ostřejší „jen“ asi pětkrát víc než tabasco, ve finále jsou omáčky třiapůlkrát pálivější než pepřový sprej.
"Dá se to natrénovat"
Ale i pojídání pálivého se dá natrénovat. „Jím chilli papričku denně, sám si je pěstuju a připadá mi, že pálí čím dál míň, takže sháním ve specializovaných obchodech,“ popisoval jeden z prodejců chilli, Martin Daneček. „Určitě nedoporučuju, aby někdo nezkušený polykal papričky nebo ochutnával chilli omáčky po lžičkách. Už se mi stalo, že zákazník při degustaci zvracel,“ smál se.
Chilli je zkrátka na tomto festivalu na prvním místě. K dostání je ve všech možných podobách a z několika koutů světa. Můžete si dát šťavnatý steak, indickou kuchyni, hamburger, guláš, ale třeba i kávu nebo perníky a čokoládu s příchutí chilli.
„Pořadateli je spolek vášnivých pěstitelů, amatérských kuchařů a nadšených konzumentů chilli a ne profesionální agentura pořádající festival za účelem zisku. Jejich cílem je ukázat veřejnosti, že úroveň chilli je hlavně o chuti a jejich pálivost nekončí u konvenčních supermarketových paprik. Také se snaží rozbořit mýty, kterých je kolem chilli více než dost,“ vysvětluje mluvčí festivalu Jana Vlčková.
I letos tak program provedl návštěvníky celým životním cyklem chilli. Tedy od pěstování, přes sklizeň až po využití v kuchyni. A kdo si netroufá na soutěž Chilližrout, mohl i tak degustovat a získat certifikát znalce chilli. A zdá se, že znalců ostrého je v Brně víc než dost.
„Jižní Morava je k pěstování chilli papriček svým klima ideální. Navíc pěstování je podobná vášeň jako třeba baristika. Vtáhne vás to a už nepustí,“ podotkla prodejkyně Kamila Dubovská. Pořadatelé tak měli důvod k úsměvu. „S účastí jsme velmi spokojení, přišlo kolem 4 600 návštěvníků,“ uzavřela spokojeně mluvčí.
