Honza Hlaváček v brněnském hantecu zpívá i píše knihy. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Propagátor hantecu: Starší lidé jsou v pohodě, ale s mladými je to špatné

  • 0
Jeden z největších propagátorů speciální brněnské mluvy Honza Hlaváček věří, že hrdost mladých Brňanů nedovolí, aby hantec zapadl. Ani sprostá verze mu příliš nevadí. „V televizi se tak stejně mluvit nebude,“ má jasno Hlaváček.

Hantec ho oslovil už v sedmdesátých letech 20. století, kdy se mu do rukou dostala povídka známého brněnského baviče a siláka Františka Kocourka Jak zemřel Jan Hus v Kostnici. Ta ho velmi zaujala. Dnes patří Honza Hlaváček k největším šiřitelům speciální brněnské mluvy.

Tento rozhovor v hantecu

Se začátkem školního roku jsme pro vás připravili lekci hantecu, tedy speciální brněnské mluvy, v podání jeho velkého propagátora Honzy Hlaváčka. Hantecovou verzi rozhovoru otevřete kliknutím na záhlaví tohoto boxu.

„Je jasná věc, že dělám, co můžu. Zpívám v hantecu, mluvím tak v rádiu a dokonce v něm píšu i knihy. Už jich je osm. Teď pracuju na deváté, jmenuje se Padesát odstínů hantecu,“ říká Hlaváček.

Je o hantec v poslední době větší zájem, nebo naopak uvadá?
Starší a vůbec zkušenější lidé o hantec stále mají zájem, mluvili tak už v letech, kdy chodili po oslavách a namlouvali si dívky. Ale s malými dětmi a mladými je to špatné. Nemají se s ním jak identifikovat. Spousta výrazů je z němčiny nebo prostě jde o kouzlení se slovy, nad kterým se musí přemýšlet. A to oni jsou líní nebo ani některé výrazy neznají. Nedávno jsem mladým říkal něco o bakelitech – černoších, kteří připlouvají na lodích do Evropy přes moře, ale žádná reakce. Oni totiž vůbec nevěděli, co je bakelit, natož jakou barvu měly vypínače a zásuvky z něj vyrobené.

Pomáhá propagaci hantecu třeba KKRD Boys na Facebooku, jejichž texty plné pánských a dámských přirození a sexu jsou nejen mezi mladšími ročníky velmi oblíbené?
To je naprosto skvělá parta kluků, srdcařů, kteří káru s brněnskou mluvou svým způsobem tlačí dál. Já jim moc přeju. I když sami lehce odmítají spojitost s hantecem, přesto z něj vychází a obohacují svůj slang o nové tvary, které mají často původ v angličtině, či jde o výrazy přímo z dnešní doby. A to je správné, protože každý jazyk se vyvíjí, jinak by byl mrtvý. A to hantec nikdy nebyl. Jenom těch výrazů, co vymysleli František Kocourek, Radek Rettegy, Čiča Jelínek, Polcmen ze Synkop a skupina kolem v sedmdesátých letech. A jejich výrazy pro dokonání pohlavního styku také nebyly zrovna slušné. Prostě hantec se vyvíjí, mladí trošku přitvrzují, ale myslím, že je to v pořádku. Ostatně v televizi ani na úřadech se tak mluvit nebude, tak co. V hospodě a na oslavách s tím není problém.

A je v pořádku, když se hantec objevuje v reklamě?
Firmy se snaží zaujmout za každou cenu. To celkem chápu, ale špatně je, že kolikrát nepočítají s cílovou skupinou respondentů. Takže reklama na brněnské pivo je dobrá, ale sehnat hantecovou kampaní seriózní voliče je šlápnutí do výkalů.

Nezdá se vám, že lidé spíš hantec kazí, než aby ho uchovávali v té původní podobě?
Jsem hodně tolerantní. Je tady spousta vlivů, v televizi je stále slyšet ta pražská čeština, v Brně jsou Slováci, Ukrajinci, lektoři angličtiny a jiných jazyků, lidi z toho mají zmatek v hlavě. Stále opakuju: Musíme se smířit s tím, že se hantec bude vyvíjet a nebude pořád stejný. Vyšel ze spolku brněnských individuí alias flákačů, ale těch starých výrazů i v letech před sametovou revolucí radikálně ubylo a byly nahrazeny zvláštní mluvou zájmových vrstev nebo byly zapomenuté. Za všechny výrazy třeba baumál, tedy strom.

Takže se neustále vyvíjí?
Jasně, jako každá jiná řeč. Ale třeba flétna je výraz pro občanský průkaz od nepaměti až do dnešní doby.

Rozhovor s Honzou Hlaváčkem v seriálu LIDÉ ČESKA

Vstřebává hantec nová slova?
Vždycky vstřebával. Třeba nedávno vymysleli nealkoholické pivo. To snad ani za komunistů nebylo. Je to vlastně takové umělé pivo. Kluci v hospodách mu začali říkat zbabělec. Teď se třeba mobilu, který také nebyl, říká kól a logicky domluva zní:,,Večer mně kólni,“ tedy zavolej. Před revolucí mobil nebyl, to jsme si jen „házeli drát“. Taky nám tehdy číšník „máznul škopek na ponk“, teď „hodí pivko, čechr, desinu, penaltu, polotuk,“ zkrátka pivo na stůl. Do povědomí se dostávají nová slova hlavně v partě vrstevníků v práci nebo ve škole, jako třeba ten nešťastný „hlavas“ nebo „hlavák“, což je typicky pražský výraz pro „rolu, nádr nebo roládu“, tedy hlavní nádraží, a v Brně nemá co dělat.

Z jakých oblastí se nová slova do hantecu dostávají nejčastěji? A jak se třeba říká Joštovi na koni, orloji na náměstí Svobody nebo primátorovi?
Ze začátku jde o výrazy z běžného života, práce, restaurace nebo schůzky. Artefaktům jako Joštovi na koni jsem slyšel přezdívat kuňafa, což je kříženec koně s žirafou, orloj je jednoznačně hůlka na frajplacu - přirození na náměstí Svobody. Primátor by mohl logicky být fíra štatlu, tedy vedoucí Brna, ale toto je už opravdu jen moje fabulace.

Jaká je podle vás budoucnost hantecu?
Hantec se změní, ale jestli zemře, nebo ne, záleží jen na hrdosti nových mladých Brňanů, jestli si uvědomí tu jeho jedinečnost, košatost a vtipnost. Takový slang nikde v republice není. A hlavně s hantecem je život veselejší. Hantec je životní filozofie, jak vyzrát nad nástrahami všedního dne.

9. ledna 2015