Šest vědců rok zkoumalo v izolované stanici na nejvyšší havajské hoře Mauna Loa podmínky výpravy na rudou planetu. Na Zemi se „vrátili“ po 365 dnech.
„Můj osobní dojem je ten, že mise na Mars je v blízké budoucnosti reálná. Myslím, že technologické i psychologické překážky se dají překonat,“ uvedl podle webu Havajské univerzity jeden z členů týmu, Francouz Cyprien Verseux. Cílem této mise bylo zkoumat zejména pobyt lidí v dlouhodobé izolaci.
Tři ženy a tři muži byli uzavřeni ve vědecké stanici o průměru 11 metrů a výšce šest metrů, z níž mohli ven do skalnaté pustiny vulkánové hory vycházet vždy jen na krátkou dobu a pouze ve skafandrech. Komunikace probíhala s 20minutovým zpožděním, aby byl pocit vzdálenosti od Země co nejrealističtější.
Uvnitř stanice měli k dispozici každý svůj malinký pokoj s lehátkem a pracovním stolem a měli jen omezený internetový kontakt s rodinou a přáteli. Po celý rok také jedli pouze rozpustné potraviny.
Mezinárodní skupinu tvořili fyzička, astrobiolog, geoložka, astrofyzička, letecký inženýr a architekt.
Při výstupu nepanovalo zrovna přijemné počasí:
Šlo o čtvrtou a dosud nejdelší společnou misi Havajské univerzity a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Projekt Hawaii Space Exploration Analog and Simulation (HI-SEAS) začal v roce 2012 a mise se postupně prodlužovaly. První mise například testovaly i složení stravy a jídelníček.
Nyní se chystají dvě další osmiměsíční mise pro léta 2017 a 2018. Na jejich účastníky je vypsán konkurz, do něhož se lze přihlásit do 5. září.
Dosud nejdelší simulací podmínek pobytu na Marsu byl v letech 2010 a 2011 experiment Mars-500. Tři Rusové, Číňan, Ital a Francouz opustili své dobrovolné zajetí ve speciálním modulu ve vědeckém ústavu v Moskvě až po 520 dnech.
I ruský experiment byl podobně jako ten havajský spíše psychologický než technický, tedy cílem bylo zejména ověřit možnost soužití lidí různých kultur a povah v podmínkách dlouhé izolace.