Před bratislavským summitem Evropské unie se její reálná šéfka Angela Merkelová vydala do provincií, aby zjistila, jaké tam panují názory. V pátek se ve Varšavě sešla s odbojnými předsedy (a jednou předsedkyní) vlád zemí visegrádské čtyřky a nejpozději na tiskové konferenci, která se překvapivě konala už před začátkem jednání, musela pochopit, že v provinciích panuje trochu jiná nálada než v Berlíně a v Bruselu.
Polská premiérka Beata Szydlová se jako správná hostitelka ještě docela držela, ale když dostal slovo maďarský premiér Viktor Orbán, naservíroval před Merkelovou všechny aktuální problémy Evropské unie bez ubrousků rovnou z papíru, a to vše ve zcela syrovém stavu.
EU podle Orbána „ztratila schopnost adaptace prakticky ve všech směrech“, což se podle něj projevuje tím, že není schopna dodržovat ani vlastní pravidla vnitřního provozu. Nedokáže ochránit své hranice a netrestá ani porušování rozpočtové disciplíny. Podle Orbána by se tak měly správní orgány Evropské unie vrátit k tomu, co mají dělat, přičemž hlavně Evropská komise (reprezentovaná dnes hlavně svým arogantním předsedou Jeanem-Claudem Junckerem) si má – slovy maďarského premiéra – přestat hrát na politiku.
Jak je u Angely Merkelové zvykem, při Orbánových slovech ani nehnula brvou. Žádné emoce neprojevila ani při vystoupení slovenského premiéra Roberta Fica. Ten kancléřku upozornil, že s bratislavským summitem jsou spojena velká očekávání a nejde prý o nic méně než o „hluboké, zásadní změny“ ve fungování Evropské unie, přičemž podle Fica si lídři sedmadvacítky nemohou dovolit v Bratislavě zklamat.
Důsledek, nikoli příčina
Silnější veřejný tlak na německou kancléřku si snad ani představit nelze. A do této mozaiky je ještě nutné zasadit její krátkou zastávku v Praze, kde se jí vzepřel jak premiér Bohuslav Sobotka, tak prezident Miloš Zeman doprovázený vicepremiéry Babišem a Bělobrádkem i ministrem zahraničí Zaorálkem.
Zatímco Sobotka před Merkelovou zopakoval, jak je systém přistěhovaleckých kvót pro Česko nepřijatelný, Zeman jí rovnou vmetl do tváře, že se jejich prosazováním snaží řešit problém, který sama způsobila.
Tématu migrační krize se Merkelová ve svých vystoupeních na cestě po provinciích spíše vyhýbala.
Patrné je i to, že také na brexit by už nejraději zapomněla, aby se nemuselo řešit, že – jak řekl Orbán – brexit není příčinou, ale důsledkem problémů Evropské unie. Pokud by se jí však podařilo na bratislavském summitu diskusi o Evropské komisi utržené z řetězu zamést pod koberec, byla by to další její obrovská politická chyba. Fico má totiž pravdu v tom, že s touto schůzkou jsou spojena velká očekávání alespoň v tom směru, že politici budou mluvit věcně, jasně a konkrétně jako Orbán, nikoli v bezobsažných frázích jako obvykle.
Pokud bude EU v Bratislavě přešlapovat na místě, jenom prohloubí hrob, který jí v červnu začali kopat britští voliči a pak si od nich krumpáč s lopatou s nadšením převzal šéf Evropské komise Juncker.
Těžko si lze také představit, že když se politici v Bratislavě k ničemu konkrétnímu nedoberou, budou nespokojenci držet basu a čekat na další bezvýsledný summit.
Minimálně Fico s Orbánem, z nichž jeden bude doma a druhý skoro doma, si určitě nenechají ujít příležitost vymezit se proti váhavým střelcům typu Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollanda.
Trhlina v Evropské unii by se tím samozřejmě významně zvětšila. A to ve chvíli, kdy se celá Evropa klepe, jak se na podzim zachová turecký prezident Erdogan, až mu EU odepře bezvízový režim. Premiér Orbán už také oznámil, že hodlá na hranici se Srbskem postavit další plot proti migrantům. Jestli Angela Merkelová ani tak necítí potřebu něco na EU měnit, lze pochopit, že její vláda Němcům doporučuje, aby se raději zásobili na válku.
