Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Švédský uprchlický sen končí. Běženci se vrací domů se štědrým příspěvkem

  • 684
Švédský uprchlický sen pomalu ale jistě končí. Alespoň to tak vypadá při pohledu na počet stažených žádostí o azyl od počátku letošního roku. Více než 10 600 migrantů se raději dobrovolně vrátí do své vlasti. Důvod? Dlouhé čekací doby na azyl, zpřísnění podmínek i tučná motivační odměna od úřadů.

Švédsko ještě nedávno bývalo jednou z nejoblíbenějších zemí, kam směřovali uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu i afrických zemí. V roce 2015 zde o azyl požádalo 160 tisíc lidí. Není divu, chtělo by se dodat. Švédsko totiž bylo pro uprchlíky hledající lepší život rájem.

Švédské jídlo by nejedla ani kočka, říká irácký azylant. Vrátil se domů

Štědrý sociální systém, výhody pro imigranty, vstřícná veřejnost a 55 procent úspěšně vyřízených žádostí udělaly ze Švédska zemi s druhým nejvyšším počtem uprchlíků v přepočtu na obyvatele v Evropě.

Systém však v posledních měsících narazil na pomyslný strop. Dobrý život ve Švédsku se stal pro uprchlíky utopií. Po příjezdu do země je čekala krušná zima, pobyt v dočasných detenčních zařízeních a nekonečné čekání na úspěšné azylového řízení. Bez něj nikdo z uprchlíků nemůže usilovat o práci. Není divu, že stálé zaměstnání si ze 160 tisíc příchozích dokázalo zajistit pouhých 500, píše server The Local.

Tvrdší pravidla a štědrá odměna

Nezvladatelnou situaci začala řešit vláda i veřejnost. V prvním případě přišly tvrdší podmínky pro udělení azylu. Z řad veřejnosti došlo na žhářské útoky na azylová centra (více zde). Švédsko se také pokusilo zmírnit samotný příchod migrantů do země zavedením hraničních kontrol (na vlastní kůži si je vyzkoušel i reportér iDNES.cz). Průzkum z února letošního roku ukázal, že 40 procent Švédů je znepokojeno současným vývojem uprchlické krize.

Tvrdá opatření, zdá se, fungují. Švédská agentura pro migraci odhaduje, že v letošním roce o azyl v zemi požádá asi 60 tisíc lidí, tedy o sto tisíc lidí méně než v loňském roce. Ruku v ruce jde i výrazné snížení nákladů na zvládání uprchlické krize. Vláda tak může pokračovat i ve finanční motivaci uprchlíků k návratu do vlasti.

Už od roku 2013 nabízí za stažení žádosti o azyl a opuštění švédského území 30 tisíc švédských korun pro jednotlivce a 75 tisíc pro rodiny (v přepočtu 110 tisíc a 213 tisíc korun). Peníze uprchlíci dostanou až po odcestování ze země. Kombinace těchto opatření a aktuální situace je pro uprchlíky velkým důvodem vrátit se domů. „Už jsme zaznamenali, že žadatelé o azyl jsou znavení z dlouhého čekání a z toho, že se jejich pobyt ve Švédsku neodvíjí tak, jak si představovali,“ tvrdí expertka na migraci Kristina Rännerová.

Návrat domů

Situace se v letošním roce změnila opravdu radikálně. Dobře patrné je to na příkladu žadatelů o azyl z Iráku. V letošním roce jich už 1 366 stáhlo žádost o azyl. Novou žádost přitom podalo jen 1 243 Iráčanů. Podobný trend je patrný i u Afghánců. Azyl dostane jen 18 procent z nich. Mnozí tak raději volí dobrovolný odchod, kde mají alespoň jisté peníze. Celkem letos stáhlo žádost o azyl 10 655 lidí, uvádí The Independent.

POHLED ZE ŠVÉDSKA: Nejsme ráj, ale vždy jsme byli humanitární zemí

Uvadání uprchlické krize ve Švédsku je však podle expertů na migraci nutno vidět v celoevropském kontextu. Letos totiž do Evropy přišlo méně uprchlíků oproti předchozímu roku. Balkánská cesta je v podstatě nepoužívaná kvůli chatrné dohodě Evropské unie a Turecka. Rok 2016 je však pro uprchlíky navzdory zmírnění krize nejsmrtelnější.

Ochránci lidských práv apelují na evropské instituce, aby uprchlíkům zajistili legální cesty, jak se dostat do Evropy. „Dokud se budou lidi topit ve Středozemním moři, znamená to, že neděláme dost. Každý má názor na to, jak tyto lidi udržet za hranicemi Evropy, nikdo ale nepřemýšlí o tom, proč vůbec utíkají ze svého domova,“ myslí si Erna Rijnierseová z Lékařů bez hranic. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky před časem varoval, že „fyzické ani legislativní bariéry nejsou žádnou překážkou pro pašeráky“.

Podívejte se na příjezd jedné ze syrských rodin do Švédska:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video