Co dalšího se k tomu dá říct?
Byl jsem tam pět vteřin? Deset? Nevím. Trenéři i David Bičík mi říkali, že bych tam zase mohl nějak prolítnout, jak je mým zvykem. Naštěstí se mi to podařilo, důležité bylo, že jsem tam šel hned před tou standardkou. Dánové nevěděli, kde se tam ocitnu, kam poběžím, naštěstí mě míč trefil. Pak už to nešlo nedat. Přišel jsem s tím dát gól, což se mi povedlo. Nádhera.
Byl to váš nejdůležitější gól v životě?
Důležitých gólů jsem dal spoustu, ale tenhle je, co se týče vývoje pro celou sezonu, nejdůležitější. Hned jsem si uvědomil, jak moc znamená. I když pořádně si to uvědomím asi až později. Bylo to bláznivé, nevěděl jsem, co mám dělat, jak slavit. Když jste tak krátce na hřišti a povede se vám tohle, tak jsou tam velké emoce. Pokud bychom nepostoupili, hodně bychom si to zkazili.
Jak Sparta dokráčela k postupu:
Věřil jste při vývoji zápasu, že ho ještě otočíte?
Když jsem byl na lavičce, tak ta víra už chyběla, protože prohrávat 2:0 v situaci, kdy hra nebyla taková... O to cennější je, že jsme se z toho zvedli. Důležité bylo, že jsme vstřelili první branku. Ta nám pomohla. Můj gól nebyl důležitější než ty první dva.
V závěru měli hosté dost šancí skórovat, nevylekal jste se?
No, kdyby to tam trefili, tak bychom tady nestáli a neslavili. I to se mohlo stát. Během zápasu nám mohli dát víc gólů, to je fakt. Důležité bylo, že se nám podařilo udržet si šanci, za kterou jsme šli.
Spekuluje se o vašem odchodu do Anderlechtu. Byla tohle vaše rozlučka se Spartou?
I to je možné, je to v jednání, uvidíme, jak to celé dopadne. Beru to tak, že se moje kariéra může posunout zase někam dál.
Chtělo by se vám teď odejít?
Teď mám smíšené pocity, ale určitě chtělo.
A co takhle, kdyby Spartu s Anderlechtem v pátek nalosovali do stejné skupiny Evropské ligy?
No, ani teď nevím, co si mám přát.
