Sekyrku náhodou našel u Ludéřova na Olomoucku podporovatel sbírky Marek Haviger z nedalekých Kladek a věnoval ji muzeu.
„Ležela v zemi zakonzervovaná ve vrstvě jílu. Je o něco mladší než sekyrky přímo z doby bronzové, ty totiž neměly oko, kterým se zřejmě provlékala kůže na upevnění k toporu. Její stáří odhadujeme na dobu asi dva tisíce let před naším letopočtem,“ popisuje poslední objev kastelán zámku a sběratel Pavel Šín z Muzea sekyrek.
Bronzové sekyrky uměli naši předci podle něj vyrobit v nepředstavitelné kvalitě.
„Když se zachoval přesný poměr cínu a mědi, sekerky měly vynikající tvrdost a dal se s nimi sekat i kámen,“ ukazuje na zachovalé ostří Šín.
Muzeum má přes šest stovek sekyrek, nové nestíhá evidovat
V Konici je v současné době kolem 650 sekyrek a muzeum usiluje o zápis do celosvětové Guinnessovy knihy rekordů.
„Už jsme odeslali veškeré potřebné dokumenty, které musely být přeložené a ověřené. Bylo s tím plno práce. Doufám, že už nic nechybí, protože jinak by se nám z Londýna ozvali. Teď čekáme na odpověď,“ vysvětlil Šín.
Do centrály Guinnessovy knihy putoval například certifikovaný protokol ze sčítání, videozáznam, ověřený seznam a popis exponátů, znalecké posudky, ale i články z novin o muzeu v Konici. Šance na zápis je velká, protože Londýn stanovil limit 500 kusů.
„Stále nám přicházejí nové sekyrky, ty poslední už ani nestíhám evidovat,“ dodal Šín. Kromě bronzové tak ve sbírce přibyla například další keltská sekyrka nebo sekyrka švýcarské armády.
Návštěvníci v Konici najdou tesařské sekyrky, širočiny, pobíječky, hlavatky, teslice, osekávačky a mlynářské, bednářské, kolářské, kamenické, hasičské, ale i pekařské, řeznické nebo cukrářské sekyrky. Mezi nejstarší exponáty patří pěstní klín z doby kamenné či sekeromlat z doby bronzové.
Už nyní drží muzeum dva české rekordy. Má největší sbírku sekyrek a před zámkem vystavuje vůbec největší sekyrku v České republice (více o ní čtěte zde).
20. května 2015 |
