Jen přestupek, řekl soud o trenýrkách nad Hradem. Chudáci, reagoval Ovčáček

  • 2123
Obvodní soud pro Prahu 1 zprostil obžaloby tři členy skupiny Ztohoven, kteří loni v září sundali z Hradu prezidentskou standartu a nahradili ji obřími rudými trenýrkami. Soud proto postoupil případ obvodnímu úřadu Prahy 1, který rozhodne o případné pokutě. Za výtržnictví, krádež a poškození cizí věci původně státní zástupkyně navrhovala podmíněné tresty. Po rozhodnutí podala stížnost.

„Je to můj úhel pohledu. Jistě ještě projde vyššími instancemi,“ podotkla soudkyně Šárka Šantorová při odůvodnění svého rozhodnutí. Státní zástupkyně Zuzana Beňová okamžitě podala stížnost, což znamená, že Městský soud v Praze bude muset zvážit, zda přece jen nešlo o trestný čin.

„Příběh nekončí, klíčové je, že státní zástupkyně na místě podala stížnost,“ reagoval na rozhodnutí pro iDNES.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček s tím, že skupinu považuje za chudáky a že veřejnost podle něj rozhodnutí soudu nepřijme.

Soudkyně dospěla k závěru, že obžalovaní se nedopustili výtržnictví ani krádeže. „Neměli úmysl se obohatit,“ vysvětlila. Poškození cizí věci, což byl nejzávažnější z přečinů, z kterých umělce vinila obžaloba, je podle soudkyně také sporné. Není totiž jasné, zda střechu poškodili opravdu oni nebo někdo jiný, kdo se na ni dostal v jinou dobu.

„Neznám zákonné ustanovení, které by takto někoho vyviňovalo. Jedná se o nepravomocné rozhodnutí,“ vyjádřila svůj názor žalobkyně. Věří, že Městský soud jí dá za pravdu. Sama obžalovaným navrhla osmiměsíční podmínky a pokutu ve výši 10 tisíc korun.

Před soudem v cylindrech

Obžalovaní David Hons, Filip Crhák a Matěj Hájek přišli stejně jako minule v kostýmech, doplněných tentokrát ještě o cylindry. Před jednáním s novináři mluvit nechtěli. Jako důkaz přinesli snímky, které promítali na plátno.

Na jednom z předvedených snímků bylo vidět, že na střeše poblíž hromosvodu chybí část střešní krytiny. „Toto je důkazem o tom, že střecha měla poškození už předtím,“ komentoval to Crhák.

Advokát obžalovaných Michal Pokorný předložil jako důkaz i výsledky z vyhledávače Google při zadání slova „standarta“. Patří mezi ně i pozměněné obrázky standarty, které vyznívají kriticky.

„Nemám rád pravdu a lásku,“ stojí na jednom z nich. „Na to nikdy nikdo nereagoval. Je to veřejně sdíleno na Facebooku, na Twitteru. Uvádím to jako faktický důkaz toho, že stát jako veřejnoprávní korporace musí snášet daleko větší míru kritiky než občan,“ vysvětlil promítání obrázků advokát.

U soudu se ukazovaly recesistické standarty a padlo i slovo terorismus:

Jednání umělců není podle advokáta trestné, protože požívá výhod svobody projevu. „Věc tu byla podána jako promyšlené, téměř teroristické chování, které útočí na samé základy státu. Tak tomu samozřejmě není,“ pronesl Pokorný v závěrečné řeči. Dodal, že nešlo o útok na osobu prezidenta Miloše Zemana, ale o vyjádření názoru na to, jak je úřad prezidenta vykonáván.

„Využili svého práva vyjádřit svůj názor na jedinečnou věc, jedinečným způsobem, jinak by jejich projev zapadl,“ řekl advokát. Umělci prý vyprovokovali společnost k tomu, aby si uvědomila, co přijímá za normy. „Není to tak dávno, co někdo chodil po Václaváku se šibenicemi,“ poukázal advokát na loňskou demonstraci odpůrců migrace.

Jeden z obžalovaných Filip Crhák ve své závěrečné řeči odmítl výši škody. Je podle něj důkazem toho, jak stát plýtvá. „Kdo chce bít, psa si vždycky najde,“ řekl o obžalobě, která škodu vyčíslila zhruba na 90 tisíc korun, Hrad navíc požaduje úhradu nemajetkové újmy v řádu statisíců.

Během hlavního líčení nebyla nouze o odlehčené momenty:

Crhákovi a Hájkovi navrhla státní zástupkyně Zuzana Beňová tresty v délce šest až osm měsíců se zkušební dobou na rok a půl. Pro Honse navrhla stejně dlouhý trest, zkušební dobu by u něj však prodloužila. Několikrát totiž byl ve výkonu trestu.

„Bylo by obrovskou náhodou, kdyby po stejné trase a ke stejnému místu šli v té době i jiní lidé, než obžalovaní,“ uvedla Beňová. Výše škody - Pražský hrad požaduje 88 000 korun jako náhradu majetkové újmy, dalších 310 000 korun chce za nemajetkovou újmu - vyplývá podle žalobkyně z nákladů, které byly vynaloženy na náhradu nákladů oprav a standarty. „Umělci si museli být vědomi, že střechu mohou poškodit. To, že měli speciální obuv, to jen dokazuje,“ dodala.

„Otázkou není, jaký projevili názor, ale jestli naplnili skutkovou podstatu trestného činu,“ řekla Beňová. Nelze podle ní připustit, aby vyjadřování politického názoru zasahovalo do majetkových poměrů jiného.

Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka je rozsudkem vlastně sdělováno české veřejnosti, že je možné beztrestně hanobit státní symboly. „Hoši ze Sto hoven se u soudu pokusili zahrát si na Omladináře (odkazuje na konec 19. století na proces s takzvanou Omladinou - politiky mezi které patřil například Alois Rašín, pozn. red.), ve skutečnosti jsou to chudáci. Myslím, že široká veřejnost rozhodnutí soudu nepřijme,“ uvedl k rozhodnutí soudu.

Svědci popsali, jak vypadala střecha po návštěvě umělců

K soudu dorazilo celkem osm předvolaných svědků, kteří byli na místě brzy po incidentu nebo několik dnů po něm a viděli stav střechy a stožáru. „Myslel jsem, že je standarta natržená,“ popsal svůj první dojem z vyvěšených trenýrek servisní technik Josef Macháček. Na pokyn nadřízeného ji šel vyměnit za novou, u vikýře ale zjistil, že to nejde. Ocelové lanko někdo přestřihl.

Soud dostal od členů Ztohoven část standarty. Vydejte nám trenky, žádají

Prezidentská standarta se podle Macháčka běžně mění po několika měsících, když ji poškodí třeba vítr nebo je už příliš prověšená. „Někdy je to za půl roku, když jsou špatné povětrnostní podmínky, tak po týdnu,“ řekl.

Mezi svědky vystoupil i muž, který měl po akci Ztohoven kontrolovat lešení. „Lešení bylo v pořádku, střechu jsme nekontrolovali,“ řekl. S kolegou vylezl po lešení nahoru, prohlédli, zda není poškozené nebo na něm nejsou nějaké předměty, a znovu odešli.

O poškození střechy promluvil u soudu muž, který u Správy Pražského hradu pracuje jako stavební dozor. Potvrdil, že viděl popraskané a posunuté břidlicové tašky, pokřivený hromosvod a zohýbané či promačkané měděné oplechování. Usoudil z toho, že po střeše musel někdo lézt. Škodu poté vyčíslila stavební firma.

Škoda je nadsazená, tvrdí obhajoba

Výše způsobené škody je pro soud velmi důležitá, obžalovaní ji zpochybňovali již při minulém líčení. Uvedli, že jsou ochotni škodu zaplatit, zároveň ale namítli, že některé položky se jim zdají nesmyslně vysoké, například částka zhruba 10 tisíc korun za poškozené ocelové lanko. Obhájce Pokorný chce předložit znalecké posudky, které by určily, zda škoda není nadsazená. Nelíbí se mu zejména údajná cena standarty, která se podle obžaloby blíží 30 tisícům korun.

U soudu vypovídal také muž z firmy, která střechu opravovala. „Bylo rozšlapané hřebenové plechování, ohnutý hromosvod,“ řekl. Další den střechu ohledal znovu. Zjistil, že jsou pod hřebenem prasklé kameny. „Tloušťka kamene je osm až dvanáct milimetrů,“ řekl a vysvětlil, že při pohybu člověka je prasknutí velmi pravděpodobné. „Prasklina nemusí být okem viditelná, ale zjistí se poklepem,“ uvedl. Doporučil sundat dolů a zkontrolovat všechny kameny v místech, kde se obžalovaní podle videa pohybovali.

Jeho firma prováděla i výměnu lanka u stožáru standarty. Na otázku soudkyně, jak se výměna lanka provádí, odpověděl, že je potřeba sehnat horolezce, který na stožár vyleze. „Nevím, jak to pánové udělali, ale my jsme tam nedosáhli,“ řekl směrem k obžalovaným. Na dotaz soudkyně, jestli někde po cestě neviděl vlajku, řekl, že bohužel ne.

Obžaloba členy skupiny viní, že v září loňského roku vylezli v přestrojení za kominíky na lešení a posléze střechu Pražského hradu, kde odcizili prezidentskou standartu. Nahradili ji látkou ve tvaru obřích trenýrek. Akci doplnili textem na svém webu.

Případ už soud jednou řešil v takzvaném zkráceném řízení, rozhodl ale, že je potřeba provést hlavní líčení a vrátil kauzu k došetření. Soudkyně své rozhodnutí odůvodnila tím, že nejde o bagatelní věc, kterou by bylo možné řešit urychleným způsobem. Obžalovaným hrozí až tři roky vězení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue