Jejich sedmé sympozium je tak trochu zvláštní. Zatímco v minulosti pouštěli uzdu své fantazie hodně volně, letos pracují takříkajíc na zakázku. Díla, která tvoří, jsou totiž na objednávku měst a obcí sdružených v mikroregionu Bystřice.
„Prostě nás z radnic zaúkolovali,“ říká s úsměvem duchovní otec abertamského sympozia, místní řezbář Jiří Lain. „A my jsme jim rádi vyšli vstříc,“ dodává jedním dechem.
„Tak tohle bude Marzebilla pro Potůčky,“ sklání se Jiří Lain nad nehotovou sochou Josefa Švancara. „A tamhle se rodí svatý Florián. Tedy vlastně dva. Pro Merklín a Horní Blatnou,“ představuje další dvě díla, která vznikají pod rukama Slávka Jirana a Pavla Vítka. „Jo a Judy pracuje na kompozici na téma rukavice pro Abertamy,“ poukázal přezdívkou na jedinou dámu mezi řezbáři, Renatu Matouškovou.
Sám ze dřeva tvoří sochu svatého Jana Nepomuckého, která ozdobí Pernink. „Jsme parta, která se zná už dlouho. Potkáváme se na řadě podobných akcí,“ glosuje abertamské sympozium David Fiala, který pro hřbitovní kapli v Hroznětíně tvoří sochu Anděl blažené smrti.
A kvůli setkáním nemusejí jezdit ani daleko. Vždyť řada z autorů, kteří nyní tvoří v Abertamech, s Jiřím Lainem spolupracuje i na obdobném sympoziu v Ústavu sociální péče na Mariánské. O tom, že mají jeho akce dobrý zvuk, svědčí fakt, že se na ně sjíždějí řezbáři až z Dobřichovic či Krábčic.
V sochy se mění špalky dubu, olše i modřínu
Špalky dřeva, které umělci postupně mění v překrásné sochy, byly původně duby, olšemi a modříny. „Něco máme ze statku, dub jsem měl schovaný doma,“ říká Jiří Lain.
Nějaké dřevo řezbáři ušetří i pro ty, kteří mají zájem o tento druh umění, ale zatím jim chybí zkušenosti. „Pro takové máme připravený workshop,“ vysvětluje řezbář.
Přinejmenším pro Jiřího Laina je jeho domovské sympozium poslední akcí tohoto druhu v letošním roce. „Už bylo na čase,“ napůl vážně prohlašuje ochraptělým hlasem Jiří Lain. „Vždyť přeřvávat celé dny veškerý rachot motorových pil je pořádný výkon,“ vysvětluje hlasovou indispozici abertamský řezbář.
