V kolik hodin jste se vlastně narodila?
Jsem ranní ptáče, bylo to v pět hodin ráno. Letos jsem si dopřála i pořádnou oslavu. Jsou totiž dvě události, které ráda oslavuji – Vánoce a narozeniny. Pravdou ale je, že oslavy radši organizuji pro ostatní. Především párty pro svého syna. O svých vlastních narozeninách radši dávám dohromady lidi, které miluji. Takže že by to byl každý rok obrovský mejdan, to opravdu ne. Spíš se zaměřuji na ty nejbližší, se kterými se vždy ráda vidím.
Letos máte kulatiny. Plánujete nějakou velkou oslavu?
Nic velkého zatím neplánuji, protože v srpnu je spousta lidí na dovolené, takže počkám do září. Chtěla bych ale udělat jen příjemné posezení s přáteli, kde bude hrát muzika a všichni se dobře pobavíme. To, že se takhle uvidíme, pro mě bude nejlepší oslavou.
Rok od roku vypadáte lépe. Máte nějaký recept na krásu?
To si nemyslím, ale děkuji. Podle mého názoru nejde ani tak o věk a vrásky, jako spíš o to, zda máte šarm. Důležité je chtít šťastně žít a život prožívat, brát věci pozitivně. Mým receptem jsou především lidé a energie, kterou jim rozdávám, protože ta se mi vrátí, když vidím, jak jsou šťastní. Druhou věcí je určitě spánek, protože ten považuji za nejlepší lék.
Chantal Poullain
Chantal Poullain
Je něco, co byste si k letošním narozeninám nadělila sama?
Sobě nenadělím nic, pro mě bude dárkem, když strávím čas s Vladimírem, který je teď bohužel v Řecku. Takže si jen voláme. Opravdu nemám žádné specifické materiální přání. Samozřejmě jsou věci, které se mi líbí, ale to pro mě není to hlavní. Nečekám, že dostanu diamant, i když někteří taková přání mají, baví mě spíš to, když jsou moji blízcí v pohodě a šťastní. Jedinou věcí, kterou očekávám, je dělat něco společného s Vladimírem. Mám moc ráda, když pro mě člověk něco vytvoří, a on mi pravidelně vyrábí sochy. Takže jsem zvědavá, jestli letos zase nějakou dostanu.
Chantal Poullain jako Kissák Gene Simmons z kapely Kiss a Chantal Poullain v kalendáři Proměny 2015 |
Jste Francouzka. Není to pro vás jako herečku působící v Čechách trochu nevýhoda?
Je pravda, že naučit se roli nazpaměť je dost náročné. Naučit se nazpaměť roli, když není ve vašem rodném jazyce, tomu se teprve říká fuška. Když se učím text, každou větu si musím přeložit do francouzštiny, abych pochopila význam. Pak se text naučím v češtině.
Vypadl vám někdy během představení text?
Jejda, to víte, že ano, ale nedá se na to nikdy připravit. Musíte vždy improvizovat a v mém případě to pak přináší na jevišti humorné situace. Teď zkouším roli hraběnky Thunové v muzikále Adéla ještě nevečeřela v Divadle Broadway. Alternuji se s Terezou Kostkovou, výbornou herečkou. Zatím to jde celkem dobře, mám skvělý pocit a na premiéru, která je 6. října, se velmi těším. Věřte, bude to legrace.
