Hospodaření s penězi, zdravotnictví či doprava. To jsou jen tři z deseti „předmětů“, ve kterých čtenáři iDNES.cz mohou známkou od jedničky do pětky - stejně jako ve škole - ohodnotit efektivitu práce hejtmanů pro kraj. Známkovat je možné do konce srpna, výsledky zveřejníme 1. září.
Krajské volby se uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. října souběžně s prvním kolem senátních voleb. Nejvíce mají v sázce sociální demokraté, kteří nyní vedou všechna hejtmanství vyjma dvou - v Libereckém a Ústeckém kraji. Strana drží silnou pozici v krajích už druhé volební období, v letech 2008 až 2012 ČSSD „patřilo“ dokonce všech třináct hejtmanství.
ODKAZ NA HLASOVÁNÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH: Karlovarský - Plzeňský - Jihočeský - Středočeský - Ústecký - Liberecký - Královéhradecký - Pardubický - Vysočina - Jihomoravský - Zlínský - Olomoucký - Moravskoslezský |
Hlavním soupeřem sociálních demokratů tentokrát nebudou opoziční strany, nýbrž koaliční partner - hnutí ANO, které se krajských voleb účastní poprvé.
„Tohle může hrát roli. Většina koalic se podle mého mínění bude utvářet právě na tom celostátním modelu ČSSD a hnutí ANO. Až na dva kraje - Ústecký a Jihomoravský - nepředpokládám, že dojde k větším výkyvům,“ uvedl politolog Pavel Šaradín u Univerzity Palackého v Olomouci.
Narážel tím na skutečnost, že ANO na jihu Moravy vyloučilo případnou povolební spolupráci s ČSSD, pokud lídrem zůstane Michal Hašek. Reagovalo tak na kauzu jeho fiktivní mluvčí Jany Mrencové a nedostatečné vysvětlení spolupráce kraje s nepravomocně odsouzenou lobbistkou (čtěte zde).
V Ústeckém kraji zase posledně zvítězili komunisté a do koalice jim pohodlně stačil jediný partner. Hejtmanský post obsadil jejich lídr Oldřich Bubeníček. Minulé volby tak prolomily nepsané vyloučení KSČM z nejvyšších politických postů.
„Po minulých krajských volbách to však byla právě ČSSD, která mohla z větší části utvořit v krajích koalici s jediným subjektem. Nepředpokládám ale, že by se do podobně komfortní situace dostala znovu. Tentokrát lze obecně očekávat spíše širší koalice více stran,“ doplnil Šaradín.
Nečeká nás větší překvapení, míní politolog
Celkově letos strany a hnutí podaly 270 kandidátních listin, což je o dvě desítky víc než minule. Nejvíce přihlášek, a to 25, dostali v Moravskoslezském kraji. Nejmenší výběr budou mít lidé v Plzeňském a Královéhradeckém kraji, kde se sešlo jen po 17 kandidátkách.
Zajímavé bude, zda se zmátoří některá z pravicovějších stran. I ty v mnoha krajích sázejí na známé osobnosti.
Volby do zastupitelstev krajů
Více najdete zde. |
Třeba ve Zlínském kraji kandiduje za ODS bývalý disident a šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý (více zde). V pardubickém je lídrem kandidátky TOP 09 primář oddělení klinické biochemie a diagnostiky Pardubické nemocnice, poslanec Jiří Skalický.
Podle Šaradína však tato „konsolidovaná pravice“ nemůže očekávat zázraky.
„Myslím, že má obrovské problémy, vidíme to na preferencích, když se v průzkumech dotazují voličů, koho budou volit do Poslanecké sněmovny. Bude pokračovat protest proti politickému establishmentu, hlavní bude proud voličů nespokojených se stranami, které tady 25 let utvářely prostředí, z čehož bude těžit hnutí ANO i malé nezávislé subjekty, které posílí,“ okomentoval.
Neočekává ani výraznější úspěch nových uskupení, která o sobě dávají vědět třeba výraznou protiimigrační rétorikou.
„Myslím, že i celostátní témata, jako třeba tohle, budou hrát roli. Volič se ale bude rozhodovat podle toho, jak vnímá vládu a opozici. Nemyslím si, že tohle okrajové téma najde výraznější podporu. Subjekty, které se takto výrazněji profilují, mohou v některých krajích uspět, ale ne nijak významně. Myslím, že by nás nemělo čekat žádné větší překvapení, vůči krajům zůstává vývoj postojů voličů poměrně kontinuální a konzistentní,“ uzavřel politolog.
S hejtmany se při svých pravidelných návštěvách krajů setkává prezident Zeman. Středočeskému hejtmanovi Miloši Peterovi věnoval v dubnu pásek:
18. dubna 2016 |
