Muslimská žena v plaveckém úboru známém jako burkiny na pláži v Marseille (4. srpna 2016) | foto: AP

Nediktujte nám, jak se oblékat na pláži, hájí muslimky burkiny

  • 3024
Zákaz koupacího úboru známého jako burkiny na některých francouzských plážích vyvolal rozruch. Muslimky ho považují za útok na ženy a projev snahy vyloučit je ze společnosti. Premiér Manuel Valls naopak zákaz plavek zahalujících celé tělo podpořil.

Pozornost médií vyvolalo rozhodnutí francouzského města Cannes, obce Villeneuve-Loubet a korsického města Sisco zakázat na místních plážích takzvané burkiny, muslimské plavky zahalující celé tělo. Rozhodnutí už posvětil i soud (více čtěte zde).

„Plavky, které ostentativně dávají najevo náboženskou příslušnost, zatímco Francie a její náboženská místa jsou terčem teroristických útoků, by mohly vytvořit hrozbu narušení veřejného pořádku,“ vysvětlil důvod zákazu starosta Cannes David Lisnard.

Za nošení burkin padly ve středu padly první pokuty. Tři ženy ve věku 29, 32 a 57 musely každá zaplatit 38 eur (1000 Kč) na pláži v Cannes. Dalších šest muslimek odešlo z pláže po první výzvě a pokuty nedostalo.

Zákazy burkin podpořil také premiér Manuel Valls. „Za burkinami je myšlení, že ženy jsou od přírody necudné, nečisté, že tedy musí být zcela zahaleny. To je neslučitelné s hodnotami Francie a republiky. Republika se musí vůči provokacím bránit,“ řekl podle ČTK Valls. Také vyzval úřady, aby důsledně uplatňovaly zákon z roku 2010, který zakazuje nosit na veřejnosti oděvy zahalující i obličej.

Burkiny mi dávají svobodu plavat

Zákaz vzbudil v západní Evropě velkou společenskou diskusi a čelí kritice muslimských žen. Britská stanice BBC oslovila několik muslimek, aby se k zákazu koupacího úboru vyjádřily. „Tohle je prostě islamofobní útok na muslimské ženy v Cannes,“ má jasno Aysha Ziauddinová, která žije v anglickém Norfolku.

„Burkiny mi dávají svobodu plavat a chodit na pláž, a nemám díky nim pocit, že porušuji svoji víru. Nikdo mi neřekl, abych je nosila - je to mé rozhodnutí,“ tvrdí. Nad odůvodněním francouzských politiků se podivuje. „Jak může být žena koupající se zakrytou hlavou symbolem islámského extremismu?“ ptá se Ziauddinová.

Kauza burkiny

Sabrina Akramová, která vyrostla v Pákistánu a nyní žije ve Spojených státech přiznává, že své tělo nevystavuje na veřejnosti ráda. „Jsem praktikující muslimka a věřím, že by v tomhle měla existovat volba,“ řekla BBC Akramová.

„Součástí moderní společnosti je žít svobodně, nechat lidi žít jejich životy, jak si přejí. Není odpovědností veřejného činovníka, aby mi diktoval, jak se mám obléci,“ poukazuje na zásah do soukromí lidí.

O tom, že si má každý vybrat, v čem se půjde koupat, je přesvědčena i Angličanka Kerry Amrová. Sama prý burkini nemá, ale plave v šátku, kalhotech a dlouhém triku. „Chápu, že někde jsou strašní psychotici, kteří prohlašují, že bojují za jednu skupinu nebo jinou. Nicméně to, co se žena rozhodne nosit při koupání, s tím vůbec nic neudělá a akorát to dává munici do rukou těm, kteří chtějí získat lidi pro svoji zvrácenou ideologii,“ pochybuje nad smyslem zákazu.

Maryam Ouilesová z Gloucesteru tvrdí, že díky burkinám si může hrát s dětmi u bazénu a na pláži. „Myslím, že je naprosto nepřijatelné, aby někdo přišel a řekl, abyste buď odhalili své tělo, nebo odešli.“

„Lidé si často stěžují, že by se muslimové měli více integrovat, ale když se k vám připojíme při koupání, tak to také není správně. Proč je nutné ukazovat naše těla, když to nechceme?“ nechápe Ouilesová.

"Nikdo by neměl určovat, co mají ženy nosit"

Zákaz muslimských plavek si vysloužil i ironický komentář v britském listu The Guardian. „Proč věnovat pozornost opravdu důležitým věcem? Rozmach potravinových bank, nedostatek lékařů a porušování lidských práv přece nezaujme tolik lidí,“ píše v něm publicistka a muslimka Remona Alyová.

Polemika blogerů iDNES.cz

Důvodům, které vyjmenoval starosta Cannes, se Alyová vysmívá. „Burkiny vám můžou ušetřit peníze za opalovací krémy. Jen se při pikniku na riviéře v Cannes snažte při mazání sendvičů nevypadat jako hrozba veřejného pořádku.“

Upozorňuje, že ani bikiny nebyly ve svých začátcích všemi nadšeně přijímány a v některých evropských zemích se dokonce dokonce dočkaly zákazu. „Politici neustále mluví o integraci a začlenění a pak odkopnou na okraj ženy, o nichž tvrdí, že jsou utlačovány a vyloučeny ze společnosti,“ podivuje se komentátorka.

Podobný postoj zaujala v komentáři pro The Independent i Huda Jawadová, která pracuje v organizaci bojující proti domácímu násilí. Podle ní zákaz burkin ukazuje, jak se „francouzský fundamentální sekularismus zaměřil na nejviditelnější a zranitelnou skupinu ve společnosti, na níž hází vinu.“

Podle ní je zákaz podobný nařízením v Saudské Arábii, Íránu nebo pravidlům, která vnucují ženám teroristé z Islámského státu. Podle ní je zákaz burkin projevem mysogynie a západní feministky nad tím přivírají oči.

„Nikdo z nás by se neměl starat o to, co jiní nosí. Móda je fascinující věc, já bych se mohl celý den smát lidem v crocsech (gumové pantofle), ale nenechal bych projít zákon, jenž je zakazuje. Regulovat oblečení lidí krom oficiálních uniforem není dobrý nápad,“ napsal v dalším komentáři editor webu Independent Sean O’Grady.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue