Aňa Geislerová a Cillian Murphy ve filmu Anthropoid | foto:  LD Entertainment

KOMENTÁŘ: Amerika už objevila Anthropoid. My si ještě počkáme

  • 29
Paradox, na který si musíme zvykat: „náš“ film není náš. Snímek Anthropoid, který dosud na domácí půdě viděli pouze návštěvníci karlovarského festivalu, stále ještě nezná datum své české premiéry.

Zato o víkendu vstoupil do limitovaného počtu kin ve Spojených státech a v Kanadě, koncem srpna jej uvidí Londýn a od 9. září jde do distribuce ve Velké Británii a v Irsku.

Ano, příběh je „náš“ – atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha provedli českoslovenští výsadkáři, stal se u nás, točil se u nás, objeví se v něm naše ulice, náš komparz, naši herci. Ale hrají v angličtině, v anglické režii podle anglického scénáře a mimo jiné za americké a francouzské peníze, zdejší společnost Lucky Man Films je jenom koproducentem.

Seznam firem podepsaných pod projektem je vydatný, počínaje digitální či zvukovou složkou z britských studií a konče majitelem distribučních práv pro severoamerický trh, jímž je Bleecker Street Media. Tudíž se v mezidobí můžeme radovat, že ojedinělý důkaz hrdinského odboje v našich barvách pronikl konečně do ciziny, a pokorně čekat, až se po volbě distributora pro „zbytek světa“ dostane také na nás. Přestože každým odkladem ztrácí Anthropoid časový náskok před jiným zahraničním snímkem na stejné téma, jenž se pod názvem HHhH právě dokončuje.

Nicméně dlouhé čekání má jednu výhodu: snad do české premiéry vychladnou současné vášně vzedmuté náhlou národní hrdostí, které přestávají rozlišovat mezi skutečnou operací Anthropoid a jejím filmovým zpracováním. Hrozí totiž dva druhy sebeklamu při hodnocení snímku, buď „cizinci nám to zkazili“, nebo „na obraz vlastní historie přece nebudeme kálet“.

Emoce může krotit právě nezaujatý pohled Ameriky coby země, která zbožňuje hrdiny a filmy o nich, nicméně jména parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka slyší nejspíše poprvé, takže se v jejich příběhu citově neangažuje, natož aby řešila anglickou výslovnost českých názvů nebo spor, jestli Resslovou ulicí v roce 1942 (ne)jezdily tramvaje.

Jak tedy vidí Anthropoid zámořští kritici?

Od karlovarské premiéry už vyšlo ve světě přes sto recenzí. Na Metacritic.com se ke včerejšímu datu sešlo třiadvacet článků předních médií, jejich hodnocení dávala dohromady průměrnou známku 56 procent. Sahají od nadšených výkřiků „Jeden z nejlepších filmů roku a nejlepší film léta“ na Movie Nation až po střízlivé výhrady listu Austin Chronicle, že „jako dokument je to mimořádná událost, kterou by však History Channel vyprávěl lépe“.

Padesátiprocentní známku udělila také dvě klíčová filmová média, Hollywood Reporter tvrdící, že „Valkýra to není“, i Variety, kde oceňují jen „překvapivě intenzivní finále“. Washington Post dává známku plných sto procent, Wall Street Journal naopak pouhých třicet a říká Anthropoidu „špatný film s dobrým názvem“.

Račte si vybrat. K dispozici je rovněž celá škála diváckých ohlasů, najde se tu výraz „Fantastické!“ stejně jako povzdech, že i Anthropoid potvrzuje tradiční pověst měsíce srpna coby „skládky filmového odpadu“ čili titulů, které by v plné sezoně těžko hledaly diváky.

Podstatné však je, že takřka všichni bez výjimky oddělují skutečnost od filmu. Akt sebeobětování berou za nezpochybnitelný, způsob, jak o něm tvůrce vypráví, považují za názorový ring volný.

A to je podstatný vzkaz, jejž nám zahraniční přijetí Anthropoidu posílá. Tedy že člověk, který nedej bůh bude mít k filmu výhrady, nemusí rovnou dostat nálepku vlastizrádce.