Tenistky se hodily do gala. Konečně mohly na chvíli zapomenout na příští soupeřky a na program dalšího dne. Taky ze Synka spadlo veškeré napětí.
Společně s dalšími úspěšnými českými vyslanci v sobotních soutěžích přikvačili na pódium uličkou vytvořenou dalšími sportovci a hosty.
Poslouchali aplaus, přijímali dary a gratulace. Na pódiu komentovali záznam ze závěrečných chvil před získáním medailí.
„Na moje zápasy chodila spousta Čechů, přivítání v Českém domě bylo parádní,“ řekla Kvitová. „Myslím, že báječně funguje to heslo: Jsme jeden tým.“
Synek ozvláštnil uvolněnou show náhlým odhalením hrudi, kterou mu pak částečně zahalovala jen čerstvě vydobytá „placka“.
Šokoval tím vedle stojící dámy.
Šafářová se Strýcovou si medaile vyzvednou při ceremoniálu na centrkurtu až v neděli, takže se na večírku „chlubily“ pouze papírovými maketami. Radost jim to však nekalilo.
„Ta moje je docela těžká, ale ne zas tak, abych ji neunesla,“ pronesla rozverně Kvitová, kterou atmosféra her a pobyt v olympijské vesnici okouzlil.
A když přišla řeč na další příležitost reprezentovat v Tokiu 2020, svou účast rozhodně nevyloučila. Ba naopak.
„Čtyři roky jsou dlouhá doba. Záleží na zdraví. Bylo by fajn zahrát si ještě na jedné olympiádě. Bude mi třicet, což ještě není taková hrůza. V Tokiu budou hezké hry. Ráda bych se na ně podívala. Rio mě do Tokia nalákalo. A to docela hodně.“
