Raketový systém S-400

Raketový systém S-400 | foto: Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

Moskva poslala na Krym rakety S-400, Kyjevu hrozí přerušením vztahů

  • 1391
Rusko by mohlo přerušit diplomatické vztahy s Ukrajinou. Uvedl to ruský premiér Dmitrij Medveděv v souvislosti s údajným pokusem ukrajinských diverzantů proniknout na Krym. Moskva odpoledne oznámila, že na Krym dorazil pokročilý raketový systém S-400.

Navzdory anexi Krymu a následnému konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, z jehož rozdmýchání Kyjev obviňuje Moskvu a který si dosud vyžádal více než 9500 mrtvých, k přerušení diplomatických vztahů mezi oběma státy dosud nedošlo.

„Pokud jde o přerušení diplomatických vztahů, víte, že se v dějinách stalo všelicos. Připomenu, že po známých událostech byly u nás přerušeny diplomatické vztahy s Gruzií,“ řekl agentuře Interfax Medveděv v narážce na rusko-gruzínskou válku v srpnu 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie.

„Nechci, aby to tak dopadlo, ale - pokud nezbude jiná možnost, jak ovlivnit situaci - prezident (Vladimir Putin) může takové rozhodnutí přijmout,“ dodal s tím, že prezidentovi v této věci patří poslední slovo.

„Teroristickou diverzi“ na Krymu podle Medveděva schválilo ukrajinské vedení, které se tak podle něj snažilo „předvést, že vlast je v nebezpečí a že domácí problémy bude řešit až poté, co se vypořádá s jakýmisi problémy vnějšími“. To je podle něj „naprosto pochopitelný krok, avšak naprosto nemorální, zasluhující nejhlubší politování a odsouzení“.

Nasazení moderního raketového systému

Rusko v pátek oznámilo, že na Krym dorazil moderní raketový protiletadlový systém S-400. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany.

Moderní systémy protivzdušné obrany S-400 nyní chrání i ruské základny v Sýrii, kde Moskva stojí na straně prezidenta Bašára Asada. Systém dokáže sledovat asi 300 cílů a sestřelit najednou tři desítky z nich ve vzdálenosti několik stovek kilometrů. Až dosud Rusko na Krymu disponovalo starším systémem S-300.

Zprávy o rozmístění systému S-400 na Krymu se objevily již dříve. Kupříkladu loni v květnu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov se zasazoval za rozmístění prvků americké protiraketové obrany na ukrajinském území kvůli možnému ohrožení ruskými nosiči jaderných zbraní z Krymu, kde se podle něj už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové systémy S-400 a Pancir-S1M.

Zmínka o tom, že Rusko posílilo obranu Krymu „smrtonosnými raketami S-400, které jsou s to sestřelovat letouny NATO v okruhu 400 kilometrů“, se také objevila v komentáři experta Joshe Cohena, zveřejněném letos v květnu agenturou Reuters.

Modernizace zřejmě není reakcí na aktuální vyhrocené dění na Krymu. Jeden z ruských armádních velitelů o nasazení nového raketového systému na anektovaném poloostrově informoval už v polovině července. „Očekává se, že v srpnu 2016 budou systémy S-400 vyloženy ve Feodosiji, kde budou nastálo umístěny,“ uvedl tehdy Jevgenij Olejnikov. Feodosija leží ve východní části Krymu.

Diverzní teroristické síly na Krymu?

Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ na poloostrově Krym byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy (více zde).

Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně. Ukrajinský prezident Porošenko vzápětí odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická. Ve čtvrtek nařídil nejvyšší bojovou pohotovost u Krymu a v Donbasu (více zde).

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.

Raketový systém S-400:

6. prosince 2015

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video