Místo Asada islamisté. Průlom v Aleppu není důvodem k oslavě, míní expert

  • 333
Postup povstalců u Aleppa není pro obyvatele dříve bohaté metropole důvodem k radosti. Boje se zintenzivnily a místo režimní diktatury převzali vládu v části města radikální islamisté. „Obě poloviny Aleppa jsou navíc odříznuté od zásobování,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

Informace z Aleppa mluví o zásadním prolomení linie, dokázal byste shrnout, co se vlastně v posledních dnech v Aleppu stalo?
Bitva o Aleppo se odehrává od počátku revoluce a první střety tam začaly v roce 2012. Na začátku letošního roku došlo k většímu průniku režimních sil na sever od Aleppa, ale zároveň i k většímu průniku Islámského státu ve stejném regionu, což rebely do jisté míry odřízlo od Turecka a hlavních zásobovacích linií. Následovala ofenziva režimních sil, která na konci června kompletně odřízla východní část Aleppa ovládanou povstaleckými silami (o obsazení Castello road více zde). Ten zlom, který se odehrál před pár dny je, že se povstaleckým silám podařilo prorazit dovnitř do města.

Současný stav u syrského Aleppa - povstalecké síly (zelené), vládní síly...

Rebelům (zelená barva) se podařilo prorazit na jihozápadě, zatímco vládní síly (červená barva) drží západní část města a silnici Castello road. Kurdské jednotky (žlutá barva) zatím drží severní část Aleppa. (stav z 8. srpna 2016)

Jan Daniel

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. Zabývá se teorií globálního bezpečnostního vládnutí a zajišťování bezpečnosti na národní a lokální úrovni, soustředí se na oblast Blízkého východu a severní Afriky (Libanon, Sýrie, Alžírsko, Sahel).

Co je zač skupina Džaíš al-Fatah, která linii prolomila?
Aleppo bylo dlouho brané jako centrum umírněnější části syrské opozice stejně jako tamní aliance povstaleckých skupin Fatab Halab. Oproti tomu Džaíš al-Fatah patří k širší koalici hodně radikálních islamistických skupin, jejíž součástí je i bývalá fronta an-Nusra. Ta je dlouhodobě spojovaná s teroristickou sítí al-Káida, ačkoliv se od ní an-Nusra nedávno veřejně distancovala (více zde). Islamistická ideologie skupiny se však nezměnila.

Pokud východ města dobyli radikální islamisté, dá se vůbec v souvislosti s průlomem mluvit o úspěchu? Není pro civilisty Džaíš al-Fatah horší než režimní síly?
Tohle je zásadní otázka. Když se mluví o úspěších syrské opozice, tak je důležité vědět, o které části syrské opozice mluvíme. Průlom je krátkodobým úspěchem povstaleckých skupin, ale není to úspěch z dlouhodobého hlediska. Opět se tím bohužel potvrdilo, že radikální islamisté jsou nejefektivnější opoziční skupinou. Oproti umírněné části dokáží dělat úspěšné bojové operace, a to je pro umírněnou část opozice problém, neboť to znamená další faktické posílení radikálních islamistů.

Fotogalerie

Jaké mají an-Nusra a potažmo Džaíš al-Fatah postavení v opozici?
An-Nusra a další tvrdě islamistické skupiny jsou dlouhou dobu do jisté míry propojené s umírněnějšími povstaleckými skupinami. Díky vojenské převaze mají určité výsostné postavení a málokdo z opozice by si dovolil proti nim vystoupit.

Co jejich příchod znamená pro obyvatele východního Aleppa?
I když prolomení blokády města místní obyvatelé oslavovali, z dlouhodobého hlediska to není pozitivní. Začínají se objevovat zprávy, že do samotného Aleppa se více začaly dostávat islamistické buňky an-Nusry a prosazovat se v rámci vítězné euforie vůči místním rebelům. Mluví se o tom, že an-Nusra významně získala na popularitě a na některých místech již začala zavádět vlastní výklad práva. Nadvláda džihádistů městu moc dobrého nepřinese, ale nedá se říci, že by místní obyvatelé měli příliš na výběr.

Válka v Sýrii

Mnohem více lidí žije v režimem ovládané západní části Aleppa. Dá se říct, kdo je na tom lépe?
Pro civilisty nejsou žádné boje úplně dobrá zpráva. S prolomením došlo k zintenzivnění dalšího ostřelování a kampaně ze strany islamistů, povstaleckých skupin i režimních sil. Postupem povstalců se sice prolomilo obklíčení východní části města, ale zároveň se odřízla západní část. Obě poloviny se tak dostaly do obklíčení a jsou odříznuté od zásobování, byť režim již údajně otevřel cestu vedoucí do západní části města a dokázal tam dodat nějaké zásoby. Zásadní rozdíl je také tom, že režim má k dispozici letecké síly, takže je schopen v případě potřeby dodávat zásoby ze vzduchu, což rebelové nemohou.

Lékaři z Aleppa poslali ve čtvrtek žádost do Bílého domu, ve které volají po vytvoření bezletové zóny. Co tím vlastně po Obamovi chtějí?
Oni přímo nemluví o ozbrojeném zásahu jako takovém. Žádají o akci, která by zajistila přísun zásob a případně omezila útoky proti civilistům. Spojené státy však mají v tomhle dost svázané ruce, takže celý ten dopis je spíše jen poukázání na to, co se v Aleppu děje - že je tam nedostatek vody, elektřiny, jídla a zdravotnických prostředků. Ono se už před pár měsíci tlačilo na Spojené státy, aby vytvořily bezletovou zónu, ať už nad Aleppem nebo zónami, kde se bojuje. Vzhledem k tomu, jak moc je do konfliktu v Sýrii zainteresované Rusko, je však tohle dost nereálné.

Mohou islamisté po průlomu fronty získat celé město?
Mluví se sice o tom, že tohle byl zásadní průlom, ale když se podíváte podrobně, jak celá operace probíhala, tak to nevidím jako příliš pravděpodobné. Režimní síly před několika týdny za podpory šíitských milicí, íránských sil a dalších spojenců získaly velké území u Aleppa a bránily relativně dlouhou linii. Islamisté prorazili úderem velké síly na jedno konkrétní místo, kde se linie zhroutila rychle. Linii tak bylo možné prolomit, ale nemyslím si, že je možné to dlouho udržet. Přeci jen islamisté stojí proti letecké a palebné převaze režimu a jeho spojenců.

Významným aktérem v Aleppu jsou i kurdské jednotky, které pomohly režimu při ofenzivě v únoru (více zde). Dá se předpokládat, že pomohou zase?
Kurdové v Aleppu mají vůči režimu kladnější vztah než k povstalcům a především islamistickým skupinám typu an-Nusry. Rozhodují se však pragmaticky, takže bych nečekal, že se aktivně zapojí do dobývání města.

Porovnání situace v Aleppu 28. července a 6. srpna letošního roku:

11.srpna 2016 v 09:34, příspěvek archivován: 12.srpna 2016 v 13:17

WP: U #Aleppa zuří možná nejdůležitější bitva války. https://t.co/qqip480yl0 pic.twitter.com/tXYcNc2QW8

Proč se o bitvě o Aleppo mluví jako o klíčové bitvě války?
Aleppo má symbolickou hodnotu. Je to jedno z největších a nejbohatších měst předválečné Sýrie. Zároveň má strategickou polohu na zásobovacích trasách z Turecka. Pokud by se někomu podařilo strhnout město kompletně na svou stranu, byl by to zásadní úspěch.

Pro Asada by to znamenalo dovršení jeho plánu ovládnout velká města. On už se nesnaží ovládnout celou Sýrii, ale chce ovládnout hlavní centra jako Damašek a předměstí, pobřežní části s alávitskou menšinou, nejdůležitější města a pozemní trasy. Dobytí Aleppa by tak znamenalo konsolidaci tohoto plánu.

Klíčové je však především pro rebely. Pokud by ztratili Aleppo a následně Idlíb, co by jim zůstávalo? Ohrozila by se tím spolupráce se zahraničními sponzory a možná by to vedlo k přehodnocení názoru jejich spojenců, na které straně bojů chtějí stát.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue