Starostové a nezávislí (STAN)

Politické hnutí

Vydáno 25.07.2022
Politické hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se volbách 2021 spojilo do koalice s Piráty. Koalice získala 15, 59 % hlasů a celkem 37 poslaneckých mandátů, z toho 33 připadlo STAN a čtyři Pirátům.

Starostové a nezávislí si zvolí nové vedení. Z čela hnutí odchází dlouholetý předseda hnutí STAN Petr Gazdík. (13.4. 2019) | foto: Petr Topič, MAFRA

Hnutí Starostové a nezávislý vzniklo v roce 2009 transformací z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve Zlínském kraji, působí STAN v celé republice.

V roce 2013 nová dohoda fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy ve Sněmovně a Senátu. Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík, v březnu 2014 ho vystřídal liberecký hejtman Martin Půta, který však na funkci rezignoval kvůli obvinění z korupce. Ve funkci ho zastupoval Petr Gazdík. Ten se později stal opět řádným předsedou strany.

Na sjezdu 13. dubna 2019 se stal předsedou Vít Rakušan a v roce 2022 svoji pozici obhájil.

Ve sněmovních volbách 2021 se hnutí spojilo do koalice s Piráty. Koalice skončila třetí a celkově získala 37 poslaneckých mandátů, z toho 33 křesel připadlo STAN.

Hnutí STAN nemá stanovený jednotný program, protože jeho hlavní členská základna jsou komunální politici, tedy starostové a zastupitelé obcí a měst s různým politickým smýšlení. Na celostátním sněmu v roce 2014 bylo tedy schváleno hodnotové patero hnutí.

Autor:
Fotogalerie