„V případě Víti to byla hned první protivodní branka, tam nechal relativně dost,“ uvažoval.
Trenérský pohled byl jasný: v první části byl český singlkanoista pomalejší, ztratil na nejlepší. „Úplný konec jel možná nejlíp. Měl na to, chyběl kousek. Jsem rád, že předvedl, na co měl. Není se za co stydět.“
Potřetí vedl Jiří Rohan, stříbrný olympionik z Barcelony 1992, českého singlkanoistu pod pěti kruhy - a potřetí koukal na stupně pro nejlepší se smíšenými pocity.
Stanislav Ježek skončil v Pekingu 2008 a v Londýně 2012 na páté pozici. Vítězslav Gebas, jehož vede Rohan od loňské sezony, se posunul o stupínek nahoru. „Čtvrté místo je hodně vysoko, mohlo to být i horší. Všichni jsme viděli, že to v kvalifikaci bylo jen tak tak, ale kdo se dostane do finále... Třináct setin je zklamání, Japonec Haneda překvapil.“
Ovšem 32letý Gebas překvapil také: celý olympijský závod absolvoval bez velké nervozity, vyrovnaně. „Buď to v sobě dobře držel, nebo skutečně nebyl nervózní.“
V kvalifikaci přitom nezajel ideálně. Do semifinále postoupil jako poslední. Po něm vymrštil pěst radostí a Rohan mu hned běžel gratulovat. Oba byli s jízdou spokojeni. „Když jsem viděl finálovou trať, věřil jsem, že to pro něj bude lepší,“ přiznal trenér.
Před jízdou probírali detaily ohledně závodu, a pak Rohan svého svěřence vyslal do olympijského boje o cenné kovy s jednoduchou radou: Neztrať hlavu, nepal to extrémně, snaž se svézt s vodou!
Nevolil by zpětně - s ohledem na minimální odstup od pódia - jiná slova? „Když projel cílem, hned mě napadlo, jestli jsem ho neměl víc tlačit. Ale po závodě je člověk vždycky chytrej. Možná to byla chyba, ale to už nikdo nezmění.“
Vzápětí dodal: „Má možnost si vybrat jiného trenéra a pokračovat na další olympiádu.“
A už zase se smál.
Takhle výsledek komentoval sám Gebas:
