Sověti měli v srpnu 1945 dobrý důvod si škody, které způsobila atomová bomba, prohlédnout. Zcela nová zbraň, která měnila pravidla války - pravidla, která do té doby říkala, že vyhrává ten, kdo má více tanků, děl, letadel a odhodlaných mužů.
Sovětský vůdce Stalin o vývoji revoluční americké zbraně věděl, nedůvěřoval ale hlášením, že by mohla zničit celé velké město. Vymykalo se to chápání. Jediná bomba? Nepředstavitelné.
I proto se Sověti do Hirošimy vypravili - byli to dva pracovníci tajné služby GRU, kteří působili v Tokiu s diplomatickým krytím. Zjistili, že rudá početní převaha v krvi, oceli a počtu hlavní už nehraje takovou roli, jako dosud. Bylo to právě v době, kdy Stalin zvažoval, kterými směry pokračovat v územní expanzi.
V dýmce, kterou se pokoušel zapálit během jednání politbyra, zlomil po hlášení o 220 tisících mrtvých ve zcela zničené Hirošimě a Nagasaki sirku. „Nástup na Istanbul odložíme. Na lepší dobu. A ať Turci navěky blahořečí Japoncům, kteří se za ně obětovali. To je všechno,“ líčí publicista Karel Pacner (podrobný článek čtěte zde).
Rozsah zkázy, který tehdy sovětští představitelé zaznamenali, ukazuje právě video, které v červnu japonskému premiérovi Šinzóovi Abemu předal předseda Státní dumy Sergej Naryškin.
Na záběrech je například vidět epicentrum hirošimského výbuchu či zničená továrna Mitsubishi v Nagasaki. A především nekonečné pole trosek a ruin, kam jen oko dohlédne.
Jadernou bombu na Hirošimu Američané svrhli 6. srpna 1945, bombu na Nagasaki o tři dny později. Po dalších šesti dnech, během příprav na svržení třetí bomby, nejspíše na Tokio, se císařské Japonsko vzdalo. Odhady, kolik lidí bomby zabily, se různí. Ty vyšší, započítávající i úmrtí na následky ozáření, hovoří o 226 tisících mrtvých civilistech a 20 tisících vojáků.
Zastánci oprávněnosti jaderných útoků říkají, že bez útoků, které zlomily morálku fanaticky vzdorujících Japonců, by válka trvala mnohem déle a stála životy řádově více lidí. Vždyť na Okinawě se vzdalo jen 11 tisíc japonských vojáků, 120 tisíc při obraně padlo a dobývání ostrova stálo život 12 tisíc Američanů. Nesmiřitelný odpor kladli Japonci i na Iwo Jimě a na Filipínách. Vlastně všude.
Generálové v Tokiu počítali pro obranu s 2,5 miliony vojáků, 28 miliony milicionářů a 4 miliony civilistů - všemi muži do 60 a všemi ženami do 45 let. Co by se reálně dělo po vylodění dvou milionů amerických vojáků na Kjúšú a Honšú, samozřejmě navěky zůstane v říši hypotéz.
Obhájců jaderných úderů v USA i Japonsku s lety ubývá
Lidí, kteří hodnotí jaderné útoky proti Japonsku jako ospravedlnitelné, postupně ubývá. Loňská studie Pew Research ukázala, že ve Spojených státech takto smýšlí 56 % lidí (v roce 1991 to bylo 63 % lidí), 34 % má opačný názor. Lidí výslovně „schvalujících“ útoky ubylo z 85 % v roce 1945 na 57 % v roce 2005. Útoků se častěji zastávají starší lidé a voliči republikánů.
V Japonsku je - nikoliv překvapivě - poměr názorů opačný, byť i zde roste podíl kritiků jaderných útoků. V roce 1991 pokládalo útoky za obhajitelné 29 % Japonců (64 % mělo opačný názor), loni už jen 14 % (proti 79 % odpůrců).
Pokládáte jaderné útoky na Hirošimu a Nagasaki za ospravedlnitelné?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 12. srpna 2016. Anketa je uzavřena.
Letos v květnu navštívil Barack Obama jako první americký prezident jedno z bombardovaných měst. V Hirošimě se vyhnul omluvě za útoky, ale i zmínek o japonských válečných zločinech.
„Stojíme uprostřed města a zkoušíme si představit okamžik, kdy bomba spadla. Zděšení dětí, které nechápaly, jakou hrůzu vidí. Slyšíme tichý nářek a připomínáme si všechny nevinné lidi, kteří zemřeli v této strašné válce, před ní i po ní,“ prohlásil Barack Obama poté, co před takzvaným Atomovým dómem s japonským premiérem položil věnce.
Návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v květnu 2016:
Doplnění: Ve článku jsme opravili příslušnost sovětských činitelů, kteří filmovali v Hirošimě, a okolnosti, za nichž natáčeli.
