Partner ženu málem upálil, ale ona bojuje. Na léčbu přispěli motorkáři

  • 26
V životě Jarmily Zelené po loňském 29. září nezůstalo nic jako dřív. Její bývalý partner si naplánoval, že spolu uhoří v autě. Proto před nemocnicí v Náchodě ženu polil benzinem a zapálil. On zemřel, ona vyvázla. A bojuje. Motorkáři na Motoscuku v Jetřichově pro ni sbírali peníze.

Zraněná žena se nelituje a cvičí. Vážně popálená bývalá zdravotní sestra říká, že svůj hendikep musí překonat. Od loňského září nevyšla z nemocnic, ale na sraz motorkářů do Jetřichova na Broumovsku, kam ji pozvali, se chtěla nechat dovézt. Kvůli pobytu v lázních ji však nakonec zastoupila dcera, která převzala šek s dvacetitisícovým darem.

„Vůbec jsem to nečekala, lidi z motorkářského klubu jsem neznala, ale jsou ohromně hodní, že myslí na takové, jako jsem já. Mají mé poděkování, vždyť je tolik potřebných. Je ale zbytečné dělat z mého případu senzaci, ona to žádná legrace není. Mně to změnilo celý život, a opravdu si vážím, že je kolem ještě tolik hodných lidí. Stejně tak by si zasloužili poděkování i dárci krve, kteří k nám chodili,“ vzkazuje osmapadesátiletá Jarmila Zelená, která až do vážného popáleninového úrazu pracovala na transfuzní stanici v Oblastní nemocnici v Náchodě.

Její příběh zrovna nezapadá do letní pohody na louce uprostřed Jetřichova, odkud si sedmdesát motorkářů vyjelo na spanilou jízdu a kde se pak až do večera bavili lehkovážnými soutěžemi a koncerty. Motoscuk se však už třetím rokem snaží obdarovávat.

„Letos nám trvalo pět měsíců, než jsme vybrali, komu peníze věnujeme. Jsou lidé s vážným onemocněním, ale přitom mají zámožnou rodinu. U paní Zelené to padne na pravé místo. To, co se jí stalo, nebyla autonehoda, neměla pojistku a viník už nežije, takže je ve složité situaci. Dárci věnovali částky po stovkách, něco vynesla sbírka do kasiček v obchodech a v čekárnách lékařů. Paní dostane na svůj sbírkový účet veškeré dobrovolné vstupné z naší akce a dar k tomu doplatíme do částky 20 tisíc korun,“ vysvětluje Luboš Bitnar z osmnáctičlenné Motobandy MACH-OFF, která převzala pořádání Motoscuku loni od tamních předchůdců.

Obdarovaná však motorkáře zaskočila tím, že nechtěla vzbuzovat lítost a ještě je vyzvala, ať chodí dávat krev.

Finance na léčbu ženy shromažďuje i veřejná sbírka

Pro zraněnou ženu loni v listopadu vyhlásila obecně prospěšná společnost Popálky veřejnou sbírku. Zatím na ní lidé shromáždili přes 280 tisíc, které jí pomohou platit léčbu popálenin a další nezbytné výdaje.

Sbírka pro Jarmilu Zelenou

  • Peníze pro popálenou ženu se dají posílat na transparentní účet veřejné sbírky u FIO banky s číslem účtu 2900874511/2010.
  • Dárci si výpis z transparentního účtu mohou vyhledat na internetu prostřednictvím webu Popálek.

„Zatím jsme ze sbírky koupili gelové masky, nákrčníky nebo krémy. Pak bude mamince nejspíš potřeba zaplatit plošné lasery a zřejmě i operace plastické chirurgie, ale možná budeme kupovat i další pomůcky,“ vypočítává dcera popálené ženy Radka Hemelíková, shodou náhod také motorkářka.

Policie vyšetřovala případ jako sebevraždu a pokus vraždy, ale letos koncem dubna věc odložila, protože nebylo možné zahájit trestní stíhání vůči pětapadesátiletému muži, který v autě uhořel (o vyšetřování jsme psali zde).

Stát pamatuje na oběti trestných činů peněžitou pomocí, ale ta může dosáhnout nejvýš 200 tisíc korun. Veškerou léčbu popálené ženy dosud hradila zdravotní pojišťovna, která své nároky hlásí do dědického řízení po bývalém druhovi. Po něm zbyly jen dluhy na domě. Rodina tak zatím neví, zda žena z dědictví dostane vůbec něco jako odškodné.

Od úrazu prošla několika nemocnicemi, nyní cvičí při pobytu v Rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí. Za sebou má několik operací, před sebou další. Po dvou měsících v umělém spánku a půlroce na lůžku nyní už zvládne chodit s chodítkem, sama se nají, cvičí prsty. Ani zlost necítí.

Ohořelý automobil, ve kterém muž polil ženu benzinem a zapálil (29.9.2015).

„Pevně věřím, že se o sebe jednou postarám. Já jsem to nevzdala. Člověk vypadá jako bubák, úplně jinak než předtím, ale co se týká soběstačnosti, té musím dosáhnout. Doufám, že se postupně povede odstraňovat jednotlivé problémy. Věřím, že mi šikovní lékaři, kteří mě už měli v rukou, pomohou i dál,“ říká zdravotnice. Navzájem se přitom podporují a hecují se synem, který skončil na vozíku po úrazu na motorce.

Dárci krve vzpomínají na sestřičku dosud. „Vybavuji si ji přesně. Bývalá příjemná, hezky upravená, nosila spoustu řetízků na krku. Mně tekla krev pomalu, tak mě vzala do vedlejší místnosti, nabídla kávu nebo čaj a povídala si se mnou,“ říká jedna z bývalých dárkyň krve z Policka.