VIDEO: Zima, déšť, drsná příroda. Čech zdolal triatlon Norseman

  • 2
Je poctou triatlonu. A velkou výzvou. Závod Norseman obnáší celkem 226 kilometrů, plave se fjordem, na kole se protínají pohoří a běh končí zdoláním téměř dvoukilometrového převýšení. Letos triatlon pokořil i Čech Petr Vabroušek. Skončil osmý.

Hned zkraje ho spolu s ostatními účastníky norské triatlonové chlouby čekal skok z trajektu do Hardangerfordu, po plavání poté 180 kilometrů na kole, z nichž byla úvodní čtyřicítka do kopce, až do výšky 1 200 metrů nad mořem, aby poté trať zase klesala. Třetí fází byl běh, nejprve po rovině, po ní však přišlo smrtící stoupání na horu Gaustatoppen ve výšce 1 880 metrů nad mořem.

Nakonec skončil na osmém místě, závod dokončil v čase 11:22:51, o hodinu a 14 vteřin za prvním Norem Larsem Petterem Stormem. Druhý byl též domácí Henrik Oftedal, třetí jejich krajan Lars Christian Vold.

Jaký byl ranní skok přímo z trajektu do studené vody norského fjordu?
Byl to samozřejmě trochu teplotní šok, ale připravoval jsem se na něj, takže to proběhlo bez problémů. Ještě jsem se cestou na startovní čáru stihl dobře rozplavat a trochu zahřát. Třináct stupňů Celsia zase není takový extrém. Navíc mám speciální neopren vyvinutý pro plavání v ledové vodě.

Během dne se měnily podmínky, ve kterých jste běžel. Navíc jste končil o dva kilometry výš, než jste začínal. Jak jste se postavil norskému proměnlivému počasí?
To už byl větší problém. Měl jsem super kvalitní termoprádlo, bez něhož bych se do cíle asi vůbec nedostal. I když jsem měl s sebou další oblečení a myslel, že nebude potřeba, bylo. Když jsme potom na kole v dešti sjížděli rychlostí přes 70 km/h v dešti a při teplotě čtyři stupně Celsia, byla pocitová teplota hluboko pod bodem mrazu a opakovaně jsem hodně promrzl.

Měl jste během závodu krizi, kdy jste si řekl, že to nebyl nejlepší nápad?
Největší problém nastal po závěrečném pětadvacetikilometrovém klesání. Do depa jsem přijel tak promrzlý, že jsem bohužel nebyl schopen svého obvyklého běžeckého tempa a netradičně se právě na maratonu začal propadat pořadím. Energie a odhodlání bylo dost, ale nohy byly příliš ztuhlé. O správnosti rozhodnutí v Norsku startovat jsem však ani v tu chvíli vůbec nepochyboval.

Máte během závodu šanci sledovat, jak je na tom konkurence?
Samozřejmě. Od svého doprovodu jsem dostával průběžné informace o odstupech, a když jsem se z patnácté pozice po plavání během cyklistiky posunul až na třetí místo v druhém depu, začal jsem si věřit i na boj o vítězství. Nicméně jsem z toho vystřízlivěl hned v prvních kilometrech běhu. Ztuhlost těla byla příliš velká a neustupovala.

Stihl jste se dívat i na norskou přírodu kolem trati, fjordy, hory?
Prvních 30 kilometrů cyklistiky jsme ještě bez deště stoupali do 1 220 metrů nad mořem. Jelo se mi skvěle a kochal jsem se nádhernými výhledy na fjord, údolí a vodopády. Pak jsme vjeli do husté mrznoucí mlhy a následně do lijáku, to už toho moc vidět nebylo a hlavně ve sjezdech jsem se musel věnovat hlavně místy dost rozbité silnici.

Kolik lidí vás na trati Norsemana doprovázelo?
V pravidlech je zakotvena povinnost mít vlastní doprovod, pořadatel ani nezajišťuje občerstvovací stanice. Je potřeba mít řidiče doprovodného vozidla a oficiálního „caddyho“, člověka, který jako jediný může podávat občerstvení a informace. „Caddy“ také musí se svým atletem vyběhnout závěrečnou horskou pasáž maratonu. Tomáš Racek svou úlohu splnil dokonale. V autě ho vezli pořadatelé české obdoby Norsemana.

Byla to vaše první účast na Norsemanovi. Chtěl byste si závod zopakovat?
Určitě ano. Vidím, že šance na o dost lepší umístění je. Jen tolik nepodcenit oblečení. Je to ale uprostřed sezony a logisticky hodně náročné. Uvidíme.