Mezi prvními sportovci se na Terminálu 1 objevila střelkyně Adéla Bruns, bronzová z minulé olympiády v Londýně, která se loučila se svým manželem Martinem. „Pořád se ale cítím jako mladá vykulená holka,“ povídala.
Až kolem půl desáté přišel ten opravdový shon, kdy přicházel jeden sportovec za druhým.
Cyklisté Bárta, Kelemen a Ptáčník, judisté Ježek s Petřikovem nebo fleretista Alexander Choupenitch. Nakonec jich do letištní haly dorazilo 31, a k tomu téměř stovka dalších pasažérů.
Jedna věc ale byla charakteristická pro všechny – úsměv od ucha k uchu. „Těšíme se,“ tvrdili jeden vedle druhého.
Kvůli turnaji ve Španělsku nakonec druhým letem necestoval jediný český zástupce v tenisové dvouhře Lukáš Rosol, Lucie Hradecká zase léčí natažený břišní sval.
„Není to nic příjemného. Doufaly jsme, že si na turnaji na Štvanici zahrajeme pár zápasů, ale je důležité, aby byla Lucka ready v Riu. Možná nám bude trochu chybět trénink, ale snad to vyjde,“ přála si druhá z českého deblu Andrea Hlaváčková.
Devětadvacetiletá tenistka byla z celého odletu nadšená.
„Je krásné být poprvé na letišti s lidmi, kteří cestují se stejným cílem a být součástí českého týmu. Nejsem tady jen sama za sebe, kdy se člověk jenom odbaví a jde se dál. Najednou tady máte foťáky v obličeji, na to člověk není zvyklý,“ usmála se.
Zvláštní to bylo i pro lidi, kteří zrovna vyráželi na dovolenou. Najednou se kolem nich v olympijském oblečení procházel vítěz her z Pekingu David Kostelecký.
Kdo všechno odletěl?Pavel Kelemen, Adam Ptáčník (dráhová cyklistika), Jan Bárta (silniční cyklistika), Viktor Teplý, Karel Lavický (jachting), Jaromír Ježek, Pavel Petřikov (judo), Vítězslav Gebas, Jonáš Kašpar, Marek Šindler (kanoistika), Lubomír Jančařík, Hana Matelová, Dmitrij Prokopcov, Iveta Vacenovská (stolní tenis), David Kostelecký, Adéla Bruns, Libuše Jahodová, Nikola Mazurová, Filip Nepejchal (střelba), Jiří Beran, Alexander Choupenitch (šerm), Andrea Hlaváčková (tenis), Lenka Antošová, Kristýna Fleissnerová, Lukáš Helešic, Michael Humpolec, Jiří Kopáč, Jakub Podrazil, Jan Vetešník, Ondřej Vetešník, Miroslav Vraštil (veslování) |
Většina sportovců se pak těšila do letadla, že se pořádně vyspí, spousta z nich měla i nafukovací polštářky. Ne tak Hlaváčková, která si vzala knížky i hudbu. „Ale nemám nabitý laptop, což bude trochu problém. Snad se pobavím s nějakými kamarády a užijeme si tu atmosféru,“ přála si.
Náramek proti viru zika
„Šance, že mě kousne komár a dostanu ziku, je asi stejná, jako že mě v Česku kousne zmije,“ řekl v České televizi před odletem kajakář Jiří Prskavec.
Ani druhá výprava se nákazy nijak nebála.
„Podívejte se, co se děje v Německu nebo ve Francii. Můžeme polemizovat o tom, co je horší. Jistě, nějaké riziko tam je, ale já se ho budu snažit minimalizovat. Mám náramek proti komárům,“ usmál se fleretista Alexander Choupenitch, který dostal český šerm na olympiádu znovu po dvaceti letech.
Sebevědomý dvaadvacetiletý debutant nemá strach ani z teroristických útoků. „Budu chodit míň do města a mám fleret. Nepřepadávejte mě, je to nebezpečné,“ varuje.
Menší obavy z obou rizik má Andrea Hlaváčková. „Mám v hlavě, že se něco může stát, ale snažím se nad tím nepřemýšlet. Co se člověk denně dozví ze zpráv, to je tragické. Bude to velká akce se spoustou lidí, bránit se proti tomu nemůžete. A co se týče ziky, věřím, že máme dobrý lékařský tým a bude o nás postaráno,“ doufá.
Podporu odlétajícím sportovcům přišla vyjádřit i Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj. Nejprve strávila pár minut v debatě s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem a pak sportovcům popřála hodně štěstí.
„Ráda bych jim poděkovala za reprezentaci České republiky a jejich odhodlání odletět do Ria i v situaci, která aktuálně ve světě existuje,“ řekla.
Sama bývalá náruživá sportovkyně se do Ria chystá už na páteční slavnostní zahájení a ráda by viděla i něco z plavání a cyklistiky, popřípadě jachtingu.
Kdo ponese vlajku?
O vlajkonoši české výpravy během zahajovacího ceremoniálu rozhodují v hlasování sami čeští sportovci. Že by vlajku chtěli nést, už se dříve vyjádřili judista Lukáš Krpálek nebo tenista Radek Štěpánek. Kdo nakonec bude mít to privilegium, zatím česká reprezentace neodtajnila.
„Ale já to určitě nebudu,“ je přesvědčený David Kostelecký. „Ani na jedné z mých čtyř účastí jsem na zahájení nebyl, protože začínáme většinou den poté, a to se nedá skloubit. Za sebe jsem napsal Petru Kvitovou. Má velké jméno ve světě, dokázala toho spoustu a bylo by hezké, kdyby vlajku nesla právě ona,“ myslí si český střelec.
Další sportovci už byli tajemnější, nebo na hlasování zapomněli. „Něco jsem v tu chvíli dělal a na ten mail zapomněl,“ přiznal dráhový mistr Evropy Pavel Kelemen, který by zahájení ale rád absolvoval. „V Londýně jsem ho totiž prošvihl.“
Nehlasoval ani Jan Bárta, který byl v té době na Tour de France. „A na zahájení asi nikdo ze silničářů nepůjde, protože závodíme hned druhý den. Nebylo by ideální tam den předtím tři hodiny někde pochodovat,“ vysvětluje.
Bártovi se dva měsíce před startem Tour narodil syn Tomáš, pak ale musel na tři týdny zmizet do Francie. Domů přiletěl v pondělí a ve čtvrtek už se s rodinou zase loučil. „Ke sportu to ale patří. Nejsme osm hodin v práci, ale tři týdny pryč a pak zase týden, dva doma,“ říká smířeně. „Nevím, jestli je teď těžší odjet, ale asi se mi trošku víc stýská, protože vím, že mám doma malé dítě,“ přiznává.
I taková jsou olympijská loučení.
