Následky červencového bombardování Aleppa.

Následky červencového bombardování Aleppa. | foto: Reuters

Asad nabízí povstalcům amnestii. Obléhanému Aleppu hrozí hlad

  • 154
Syrské Aleppo je již několik týdnů v obležení. Vojska Bašára Asada do oblastí ovládaných povstalci nikoho nepustí. Obyvatelům tak postupně docházejí potraviny. Hrozící hlad ohrožuje na 200 tisíc lidí. Armáda ve spolupráci s ruskými spojenci proto ve čtvrtek otevřela koridory pro civilisty a pro povstalce, kteří se chtějí vzdát. Asad nabídl povstalcům amnestii.

O otevření koridoru informoval ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Civilisté se mohou podle něj dostat z města třemi trasami a další byla otevřena pro povstalce, kteří se vzdají. Šojgu řekl, že humanitární operace u Aleppa má „pomoci civilistům, jež se stali rukojmími teroristů, i bojovníkům, kteří chtějí odevzdat zbraně“. Možný vstup humanitární sil do města však nezmínil.

Sýrie už je zpustošená víc, než bylo Německo či Japonsko po kapitulaci

Bašár Asad nabídl ve čtvrtek dopoledne také amnestii povstalcům, kteří složí zbraně a v příštích třech měsících se vzdají. „Všichni, kdo jsou ozbrojeni a kteří jsou hledaní, jsou osvobozeni od veškerého potrestání, pokud kapitulují a v příštích třech měsících odevzdají zbraně,“ stojí v prezidentském dekretu.

S podobným oznámením přišel již letos v březnu. Tehdy v rozhovoru s německou televizí ARD rovněž nabídl ozbrojené opozici amnestii výměnou za to, že složí zbraně. Její bojovníci by se tak měli možnost vrátit k „normálnímu životu“, uvedl tehdy syrský vůdce.

Syrská armáda ve středu oznámila, že nad povstaleckými oblastmi shodila tisíce letáků žádajících tamní obyvatele, aby s armádou spolupracovali, a rebely, aby se vzdali. Jak uvedla agentura Reuters, na jednom z letáků byla vidět mapa Aleppa se čtyřmi značkami, které znázorňovaly humanitárními koridory.

Humanitární krize v Aleppu

Poslední zásobovací trasu do Aleppa armáda obsadila ve středu odpoledne. Předtím v letácích vyzvala všechny povstalce, aby složili zbraně a z města odešli. Ti se však odmítali vzdát a obléhání Aleppa pokračovalo.

„Aktuálně není žádný způsob, jak do Aleppa dostat zásoby,“ uvedl pro agenturu Reuters Rami Abdulrahman, ředitel Syrské organizace pro lidská práva, která situaci monitoruje z Velké Británie (více o SOHR zde).

Na 24 charitativních organizací, které v oblasti pracují, varovaly, že zásoby ve městě definitivně dojdou v horizontu týdnů. Upozorňují také, že nekončící bombardování města opakovaně cílí na poslední fungující nemocnice.

„Zásoby pomalu dochází. Ženy, děti a muži začnou hladovět, pokud tady nebude dobrá vůle obou bojujících stran k vytvoření prostoru pro humanitární pomoc,“ uvedla ředitelka organizace Save the Children Sonya Khushová a dodává, že bombardování cílí i na civilisty a sklady. Dochází také palivo do generátorů, které jsou životně důležité pro provoz posledních nemocnic.

Taktika obléhání a klíčové Aleppo

„Čtyři nemocnice na východě Aleppa a krevní banku zasáhly 23. a 24. července bomby a narušily tak jejich provoz. Zdravotnická zařízení v Sýrii jsou napadána s alarmující lehkovážností,“ varovala v tiskovém prohlášení OSN.

Není to poprvé, co syrská armáda používala obléhací taktiku na syrských bojištích. Zřejmě nejhorší následky měla ve městě Madája na počátku letošního roku. Kvůli odříznutí zásobovacích cest zde zemřely desítky lidí včetně mnoha dětí (více zde).

Státní média ve čtvrtek informovala, že vládní jednotky získaly kontrolu nad další oblastí, kterou v Aleppu dosud ovládali rebelové. Vojáci se zmocnili čtvrti Baní Zajd a začali z ulic odstraňovat miny, uvedla agentura SANA. Desítky ozbrojenců prý v této oblasti složily zbraně a vzdaly se. Tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Syrské město Aleppo bývalo před vypuknutím občanské války v roce 2011 průmyslovým a finančním centrem země. Od roku 2012 je jeho východní část v rukou povstalců bojujících proti režimu prezidenta Bašára Asada, západní část mají pod kontrolou vládní jednotky. Jestliže by armáda získala celé Aleppo, bylo by to pro Asada velmi významné vítězství.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue