Specialista na mosty z Metrostavu Tomáš Wangler uvedl, že nejdelší most přes řeku Úslavu se může prohnout o 35,8 milimetru, v Potoční ulici o 18,9 milimetru a nad Mohylovou ulicí jen o necelých osm milimetrů.
„Při zatěžovacích zkouškách se používají parní lokomotivy, protože jsou těžké a jejich zatížení je oproti moderním vozidlům rovnoměrně rozloženo na mnoho náprav. Právě takový způsob zatížení se blíží teoretickým zatěžovacím schématům, na které jsou mosty navrhované,“ řekl Tomáš Wangler.
Kromě rychlíkové lokomotivy s přezdívkou Šlechtična vyrobené v roce 1947 v plzeňské Škodovce, kterou provozuje plzeňský Iron Monument Club, se zátěžových testů účastní i lokomotiva z jižních Čech s přezdívkou Štokr.
Oba stroje technici použili už při loňských testech plzeňských mostů před zahájením provozu po první koleji. Letos stavbaři zbourali zbývající poloviny původních mostů, po kterých vlaky jezdily ještě loni, a za čtyři měsíce postavili mosty nové, a položili na nich koleje.
Kromě průhybu kovové konstrukce mostu jsou součástí zkoušek i testy pevnosti a vyzrálosti použitého betonu. Technici dopředu na mostu označili místa, kam která lokomotiva musí najet a zastavit, aby měření bylo zcela přesné.
Z blízkého silničního mostu najíždění lokomotiv sledovaly desítky lidí, většina vybavená foťáky a kamerami.
Pokud zkoušky všech tří plzeňských mostů, které jsou součástí železničního koridoru Plzeň - Rokycany - Praha, dopadnou dobře, v pátek 29. července odpoledne bude plně obnovený dvojkolejný provoz v celém úseku mezi Plzní a Rokycany.
