První žena oficiálně kandiduje do Bílého domu: Clintonová získala nominaci

  • 98
Hillary Clintonová na konventu demokratů získala potřebný počet delegátů a stala se první ženou v dějinách, která kandiduje do Bílého domu za jednu z velkých politických stran. Stalo se tak přitom netradičně: Na návrh dřívějšího soupeře Bernieho Sanderse podpořili delegáti bývalou první dámu a šéfku diplomacie neformálním bouřlivým souhlasem.

Podle volebního systému konventu měla Clintonová výhru u straníků v sále už předem prakticky jistou. K nominaci potřebovala v primárkách získat 2 383 hlasů demokratických delegátů, přičemž se jí podle webu Green Papers podařilo zajistit 2 775 hlasů. Nyní má svou nominaci formálně akceptovat.

Americké volby

Během sjezdu jsou očekávány projevy řady dalších prominentních řečníků, včetně prezidenta Baracka Obamy, viceprezidenta Joea Bidena či bývalého demokratického prezidenta Billa Clintona, manžela nyní už oficiální kandidátky o Bílý dům.

Clintonová se v listopadových volbách střetne s uchazečem republikánů Donaldem Trumpem, který byl jako kandidát republikánů potvrzen minulý týden (psali jsme zde).

Sama Clintonová později v přímém přenosu ze svého domova poděkovala asi pěti tisícům delegátů za bezprecedentní proražení „skleněného stropu“, pomyslně a historicky omezujícího ženy.

„Jestli jsou ještě vzhůru a sledují nás nějaké holčičky, chtěla bych jim říct, že se možná stanu první prezidentkou, ale jedna z vás bude příští prezidentkou,“ řekla na závěr.

Sanders: Musíme porazit Trumpa!

Poté, co v hlasování jednotlivých států unie Clintonová překonala potřebný počet 2 382 hlasů, se její dřívější soupeř Bernie Sanders chopil mikrofonu a požádal delegáty, aby pozastavili pravidla a bývalou první dámu a bývalou šéfku americké diplomacie nominovali aklamací, tedy jednomyslným schválením bez hlasování. To se také stalo.

Před osmi lety tak postupovala i sama Clintonová, aby symbolicky uvolnila cestu pozdějšímu prezidentu Baracku Obamovi.

Sandersovo gesto jednoty a konsensu mělo podle komentátorů vymazat rozpačitý dojem z chaotického prvého dne jednání nominačního sjezdu demokratů, kdy Sandersovi příznivci dávali najevo svou nespokojenost.

„To, co musíme udělat, anebo toho budeme navždy litovat, je porazit Donalda Trumpa a zvolit Hillary Clintonvou!“ prohlásil Sanders ve snaze o znovusjednocení demokratů po chvílemi hořké kampani a tvrdém boji.

Ještě v pondělí nejoddanější Sandersovi přívrženci demonstrovali a vykřikovali „Za mříže!“ na adresu političky pod vlivem úniku elektronické pošty, podle níž vedení Demokratické strany nadržovalo Clintonové. Sám Sanders své přívržence uklidňoval. „Hillary Clintonová se musí stát příštím prezidentem Spojených států,“ zdůraznil.

Svou choť před delegáty sjezdu podpořil bývalý prezident Bill Clinton. Svěřil se, že sňatku s Hillary nikdy nelitoval, protože je to silná, chytrá, milující a pečující žena. Zemi by měla vést i jako nejlepší tvůrce změn, jakého kdy potkal, a to v reálném, složitém životě. „Hillary mi otevřela oči na celý nový svět,“ prozradil. Poznamenal také, že mu manželka věnovala 26 let a že má v úmyslu jí to stejně oplatit.

Bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová varovala, že republikánský kandidát Trump uškodil národní bezpečnosti USA už svou kandidaturou a že magnátovo vítězství by bylo katastrofou pro Ameriku a dárkem ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Miliardáře obvinila, že pokazil vztahy s muslimskými státy a oslabil postavení USA, když pohrozil, že se odvrátí od amerických přátel a spojenců.

„Na podzim musíme udělat vše, co můžeme, aby se Hillary stala našim příštím vrchním velitelem,“ prohlásila Albrightová. USA podle ní potřebují ostříleného vůdce a že Clintonová už předvedla, že dokáže konat „s chladnou hlavou a velkým srdcem“.

Bývalá první dáma dění na sjezdu sledovala v televizi ve svém newyorském domově. Kandidaturu by měla formálně přijmout ve čtvrtek, kdy sjezd demokratů končí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue