Tradiční plemena (na snímku) stále více vytlačuje holštýnský skot. | foto: Archiv MF DNES

Evropa přetéká mlékem, ceny padají. Mohou za to „superkrávy“

  • 316
Výkupní ceny mléka se propadají až na nebývalá minima. Někteří chovatelé krav dostávají aktuálně za litr ani ne šest korun, což je zhruba tři koruny pod náklady. Příčinou aktuální mléčné krize je embargo na vývoz potravin do Ruska, k tomu se přidává i rozšíření efektivnějších chovů. Dojnice dnes dají průměrně dvakrát víc mléka než před dvaceti lety.

Krávy českých chovatelů vyprodukovaly loni 2,9 miliardy litrů mléka, to je zhruba stejně jako v roce 1966. Na první pohled by se mohlo zdát, že se české zemědělství za 50 let nikam neposunulo.

Jenže v tuzemských kravínech dnes žije 1,5 milionu kusů skotu. A to je v porovnání se šedesátými léty méně než polovina.

„V Česku vyrábíme mléka dlouhodobě stejně. A to přesto, že klesají počty krav, prostě roste užitkovost,“ říká šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Díky moderním technologiím, lepšímu krmení, a především novým vysoce produktivním plemenům se chov skotu v Evropě stal velmi efektivní záležitostí.

Zatímco produkci ze šedesátých let lze porovnávat pouze s celkovým počtem krav, tedy i těch chovaných na maso, od poloviny devadesátých let eviduje Český statistický úřad údaje i o počtech samotných dojnic. Z porovnání vyplývá, že zatímco v roce 1995 vyprodukovala jedna dojnice ročně zhruba 4,2 tisíce litrů mléka, loni to bylo už skoro osm tisíc. Jde tedy téměř o stoprocentní nárůst.

Stejný vývoj nastal přitom v celé Evropě. Podle dat společnosti Statista se užitkovost německé krávy zvedla od počátku minulého století z 2,2 tisíce litrů mléka ročně na současných 7,6 tisíce litrů.

Čím více mléka, tím větší ztráta

Stále menší množství krav nadojí stále více mléka. Proti takovému vývoji by nebylo z ekonomického hlediska co namítnout, kdyby Evropa mlékem nepřetékala. Výkupní ceny se propadají na nebývalá minima a někteří chovatelé krav dostávají aktuálně za litr ani ne šest korun, což je zhruba tři koruny pod náklady.

Vysoce výkonné chovy svým majitelům paradoxně žádný užitek nepřinášejí. Naopak, čím více mléka vyprodukují, tím více na každém litru zemědělec tratí. Mnozí chovatelé proto stáda likvidují, nebo o tom vážně uvažují.

Podle zemědělců je hlavní příčinou aktuální mléčné krize embargo na vývoz potravin do Ruska. Zboží, které dříve směřovalo na východní trhy, zůstává v Evropě, kde pro ně není uplatnění. Paradoxní na tom je, že chovatelé zvyšovali v minulosti právě kvůli tomu, aby dobyli ruský trh.

Nicméně jak upozorňuje Stehlík, přebytek mléka a nízké ceny jsou aktuálně celosvětovým problémem. „Neplatí, že cena v České republice by měla jiné chování než světová cena,“ říká Stehlík. Podle něj krize zasáhla i chovatele na Novém Zélandu, na které embargo nijak nedopadá.

Superdojnice „holštýnka“

Za růstem dojivosti krav stojí skutečnost, že tradiční plemena stále více vytlačuje holštýnský skot. Ten byl totiž vyšlechtěn speciálně na produkci mléka.

„Jde o plemeno vyšlechtěné ve Spojených státech v šedesátých letech primárně na mléko. Krávy na konci produkčního života, který není moc dlouhý, nejsou dobře využitelné pro masný průmysl. Mají velké uplatnění v intenzivních chovech, naopak do horských oblastí, jako je české pohraničí, se nehodí. Rakušané ani Bavoři je proto moc často nechovají,“ vysvětluje Josef Stehlík.

Podle předsedy Svazu chovatelů českého strakatého skotu Mariana Bílého tvoří „holštýnky“ už více než polovinu tuzemských dojnic. Přibývají na úkor tradičních českých strakatých krav, které dávají mléka méně. „Hned po revoluci se sem začaly vozit holštýnské jalovice z Francie a Německa, na které byla vysoká dotace. Někteří chovatelé šli proto touto cestou a pak už u toho zůstali,“ říká Bílý.

Moderní chovy jsou dnes již i díky investičním dotacím ve velké míře automatizované, k dostání je mnohem kvalitnější krmivo než dříve, což spolu s holštýnskými superdojnicemi vede k maximální možné produkci mléka. Více mléka od méně krav však znamená i méně chovatelů.

Zemědělci se přitom chovali jako vzorní podnikatelé. Snižovali náklady, investovali do produktivity a čelili konkurenci. Ti, kteří to nezvládli, skončili dávno. „Špatných chovatelů ubylo, a kdo dneska dělá mléko, tak ho dělat umí, a proto užitkovost vyskočila nahoru,“ dodává Bílý.

Chovatelé, kteří ještě zůstali u českého strakatého plemene, mohou aspoň částečně kompenzovat ztráty na mléce v masném průmyslu. A to i když zisky z prodeje hovězího masa podle Bílého nevykryjí celý rozdíl. Chovatelé holštýnského plemene však nemají ani to.

Které mléko je nejlepší? Podívejte se na Test MF DNES ze 17. 3. 2015:

23. června 2017