VIDEO: Vzácnou masožravku vypěstovali jako první v Liberci, nyní vykvetla

  • 0
V maličké oblasti Mexika tuto masožravou rostlinu kriticky ohrožovala stavba přehrady a její mexický objevitel chtěl tučnici moktezumskou zachovat pro další generace. Do Botanické zahrady Liberec proto před lety poslal její semínka.

A liberecká botanická zahrada byla první, která tuto vzácnost vypěstovala. Rostliny, které se dnes ve světě v botanických zahradách pěstují, pocházejí z Liberce. Tučnice moktezumská nyní v Liberci kvete.

„U nás jsou stále rostliny geneticky čisté. Nebývá to obvyklé, protože se kvůli křížení zkazily a nemají smysl pro záchranu přírodních populací, kterých valem ubývá. Tím, že máme geneticky čisté rostliny, je o semena z nich velký zájem. Není to ale jednoduché, musí se opylovat ručně, květ má komplikovanou stavbu,“ říká ředitel Botanické zahrady Liberec Miloslav Studnička.

U travertinového vodopádku v oddělení masožravek vykvetla tmavofialovými kvítky také velmi vzácná tučnice hemiepifytní. V Mexiku využívá vlhkosti z mlhy a nejlépe se jí daří ve svislé poloze v přichycení na strom.
V zahradě právě kvete také tučnice sádrovcová.

„Každý by ji chtěl mít, ale nikomu pořádně neroste. Vtip je v tom, že to je rostlina dvou tváří. V létě je masožravá a potřebuje hodně vody, ale v zimě se stává sukulentem, protože v Mexiku panuje v té době sucho. Nesmí se pak zalévat, jen rosit na ochlupení listů, kterým v přírodě přijímá vlhkost z mlh. Bez respektování podmínek původního biotopu není její pěstování prakticky možné, protože rostlina shnije, nebo uschne,“ popisuje úskalí pěstování tučnice sádrovcové Studnička.

V botanické zahradě nyní kvete i vzácná rosnatka královská. Na rozdíl od jihoamerických tučnic pochází z hor Jižní Afriky. Mezi všemi masožravými rostlinami, které lapají kořist pomocí lepkavých listů, má největší pasti.

Žádné speciální příděly hmyzu v zahradě nedostávají

I když jde o masožravé rostliny, žádné speciální příděly hmyzu v botanické zahradě nedostávají. Vystačí si s tím, který zalétne při větrání skleníku.

„Rostliny nekrmíme. Není to tak důležité. Sice je to zvýhodňuje, ale mohou bez toho žít. Pokud by bylo hmyzu moc, může to naopak ohrozit samotnou rostlinu, protože začne plesnivět. Proto je lepší ponechat to přírodě,“ vysvětlil ředitel Studnička.

O tom, že liberecká botanická zahrada má v souvislosti s masožravými rostlinami renomé, svědčí fakt, že uspořádala fotografickou výstavu s názvem Biotopy masožravých rostlin – místa a rostlinná společenstva, v nichž se vyskytují.

Od 4. srpna začíná v Královské botanické zahradě v Kew při příležitosti vědeckého kongresu a mezinárodní burzy masožravých rostlin. Na výstavě se podíleli odborníci z celého světa.

Odborné komentáře ke všem fotografiím prezentovaným na výstavě napsal ředitel liberecké botanické zahrady. Spolu s externími spolupracovníky Janem Frantou a Martinem Spoustou se podílel na vytvoření výstavy i na česko-anglickém katalogu k výstavě.