„Chceme tu udělat typ trhu, který si návštěvník přijde užít. Nepůjde o obdobu stánků u obchoďáku, ale chtěli bychom sem přinést podobná zařízení, jako jsou v Berlíně,“ přibližuje Ibl podobu tržnice, která by měla nabízet především regionální potraviny, ale i jídlo ze stánků bister či designové krámky.
„Součástí by byl i bleší trh, menší obdoba toho, co je teď u arény, ale nechceme mu konkurovat. Spíš tyto aktivity přiblížit lidem, oživit centrum města,“ vysvětluje Ibl.
A přesně na takovém místě se plácek v takzvaných Libereckých Stínadlech, tedy lokalitě kolem Papírového náměstí, nachází.
„Leží na konci Široké ulice, která prožívá malou renesanci. V minulosti tu nastal boom různých barů a ne náhodou se jí říká Stodolní. Následovalo období útlumu, ale teď se to tu zase zvedá. Mohla by tu vzniknout atmosféra, kterou by lidé vyhledávali,“ myslí si Ibl, který oceňuje i možnost nedalekého parkování.
Za pravdu mu dává například ani ne rok staré Centrum Vlasty Buriana, které stojí přes ulici, nebo o křižovatku blíže města teráska baru Organza. Ta oživila jinak temný kout a stále častěji na ní vystupují hudebníci se svými čísly.
Zmizely metráky sutě i odpadky
V současné době Ibl s kolegy z Jizerské koruny, která si celou přeměnu zákoutí na výkladní skříň moderního nakupování vzala na starost, zvelebuje travnatý plácek. Zmizely už metráky sutě, nálety, ale i odpadky. „Scházejí se tu bezdomovci, pejskaři sem chodí venčit, ale pak už to neuklízejí.“
Trh by se pak měl rozprostírat na dvou pozemcích, z nichž jeden je soukromý a druhý městský. „Domluvili jsme se s majitelem soukromého pozemku, který nám ho půjčí výměnou za jeho vyčistění,“ říká Ibl, který věří, že společnou řeč najde i na městě.
Při případných vyjednáváních by mohlo pomoci i to, že Ibl a spol. necílí jen na mladé a alternativní zákazníky.
„Na blešáku si dokáži představit i sběratele různé vojenské techniky nebo historických fotoaparátů. A dobré jídlo si najde kupce napříč všemi generacemi,“ zamýšlí se Ibl. „Neměla by to být zároveň žádná masovka, kde si nakoupím zeleninu na týden dopředu. Ale spíš ochutnám a poznám nové věci.“
Ibl by tak rád dohlédl na to, jaké výrobky či potraviny se na trhu budou prodávat. Zaměřit by se chtěl především na lokální výrobce. „Ale nebráníme se ani zajímavých hostům zdaleka.“
Na druhou stranu by nová tržnice neměla připomínat akce typu Restaurant Day, který nabídl možnost stát se na den kuchařem i amatérům.
„Chceme sázet na osvědčené a kvalitní profesionály,“ vysvětluje Ibl. Ten si dokáže představit plácek pod lípami jako další z turistických lákadel. „Když do Liberce přijedou lidé do zoo, proč by nemohli odpoledne zajít na zážitkové trhy, sednout si do trávy na deku a poslechnout si živou muziku?“
Poprvé by měly stánky vyrůst v parku koncem léta. Do té doby budou členové Jizerské koruny pozemek opečovávat a hlídat, aby se z něj znovu nestalo odkladiště odpadků. Pokud se jejich plány vyplní, chtěli by trhy pořádat zhruba jednou měsíčně.
