Debut, Česko - Maďarsko 2:0. Únor 2002, Larnaka, pár desítek diváků na tribunách. Přípravný turnaj na Kypru byl i premiérou pro nového trenéra Karla Brücknera. Ač to nikdy neřekl, už tenkrát se rozhodl, že vsadí na devatenáctiletého gólmana Sparty. Čechovi, který odchytal 76 minut, první zápas za národní mužstvo zpříjemnili svými góly Koloušek a Koller.
První kvalifikace, Moldavsko - Česko 0:2. Neobyčejně těžký terén po vytrvalém dešti, urputný soupeř, který měl v první půlhodině dvě tutové šance. Obě Čech zneškodnil a tím v říjnu 2002 položil základ k výhře, kterou v posledních dvaceti minutách trefili Jankulovski z penalty a Rosický.
Nejlepší šampionát. Hned ten první, mistrovství Evropy v Portugalsku 2004. Ve druhém utkání proti Nizozemsku museli Češi otáčet z 0:2, za stavu 1:2 Čech vyrazil gólovou střelu Heitingy. Být to ve 32. minutě 1:3, těžko by fotbalisté zápas vyhráli a možná by se pak neodrazili až do semifinále. V něm byli dlouho lepší, ale v prodloužení Čech inkasoval památný gól od Dellase z rohu na přední tyč. Byl bez viny.
Nejbláznivější zápas. Asi ten v březnu 2005 v kvalifikaci o mistrovství světa. V Teplicích domácí hostili Finsko, vedli 2:0, pak 3:1, ale v 79. minuty bylo vyrovnáno na 3:3. Děravá obrana, nejistý Čech, který však v rozhodující chvíli vytáhl parádní zákrok. Tři minuty před koncem zlikvidoval tutovou šanci Kuqimu a z protiútoku skóroval Lokvenc. Zatímco hráči spěchali s gratulací ke střelci gólu, všichni čtyři obránci se jako jeden muž vydali k Čechovi. Šli mu poděkovat za zákrok, kterým udržel naději na tři body.
Nejvydařenější zápas. Může to být ten, který pro české fanoušky skončil nepříjemným šokem. Na mistrovství světa 2006 v Německu tým v prvním duelu smetl Spojené státy 3:0 a na svou hru slyšel chválu. V dalším duelu však padl s Ghanou 0:2, což byl ještě milosrdný výsledek. „Nebýt Čecha, tak to bylo pět, šest, sedm nula,“ prohodil jeden z ghanských reprezentantů, když po zápase míjel české novináře. Když se pak u nich zastavil Čech, jeho protivníci se s ním fotili a gratulovali mu k výkonu. „Vím, že jsem to odchytal dobře, že jsem odevzdal maximum, že jsem víc udělat nemohl, ale je to na nic. Člověk by si řekl, že když chytne pět šancí a soupeř navíc nedá penaltu, tak by měl mít aspoň bod. Ale bohužel,“ říkal Čech.
Poprvé s helmou. V říjnu 2006 po nešetrném zákroku Hunta z Readingu utrpěl frakturu lebky, chvíli bojoval o život, ale z těžkého zranění se Čech obdivuhodně zotavil. Na začátku února 2007 už chytal přípravný duel v Belgii, s černou helmou na hlavě podal vynikající výkon a Češi vyhráli 2:0. S přilbou chytá dodnes, lékaři by její odložení nedoporučili.
Nejnepovedenější zápas. Ten se Čechovi připomíná neustále, snad i proto, že málokdy udělal hrubou chybu, která by výsledek ovlivnila. V rozhodujícím utkání o postup ze skupiny na Euru 2008 mužstvo v závěru drželo vedení 2:1, když v 87. minutě Čech neudržel centr Altintopa, míč mu vypadl a za ním číhající Nihat Kahveci vyrovnal.
Z dalšího útoku turecký kapitán dal na 3:2 a do čtvrtfinále postoupili Turci. Byl to zároveň poslední zápas trenéra Karla Brücknera, který z Čecha udělal reprezentační jedničku.
První neúspěch v kvalifikaci. Prohrané derby se Slováky, předtím porážka v Polsku, dvě remízy se Severním Irskem. Ne, boje o postup na MS 2010 se Česku nepovedly. Čech tak po třech postupech z kvalifikace poprvé zažil, že se tým na vrcholný turnaj neprobojoval.
S maskou. V listopadu 2011 těsně před baráží o postup na mistrovství Evropy utrpěl zlomeninu nosu, ale nechal si vyrobit speciální obličejovou masku, aby mohl proti Černé Hoře nastoupit. S helmou a maskou vypadal jako... „Jako Batman,“ žertoval Čech na svůj účet. Především v odvetě v Podgorici byl klíčovým mužem, v pekelném prostředí likvidoval protivníkům šanci za šancí, neváhal opravit verdikt sudího a přiznal domácím roh. V době jejich největšího tlaku za stavu 0:0 na začátku druhé půle. Ten moment mohl baráž zlomit.
„Takhle jsem neuvažoval. Proč bych měl zapírat, bylo to jasné.“ Češi vyhráli 1:0 a v součtu s domácí výhrou postoupili na šampionát, který hostilo Polsko s Ukrajinou. Tam Čech sice v prvním duelu dostal čtyři góly od Rusů, ale pak pomohl k výhrám nad Řeckem a Polskem. Ve čtvrtfinále proti Portugalsku ho překonal jen Cristiano Ronaldo.
Stovka. Jubilejní start v národním mužstvu si připsal v březnu 2013 v Arménii v kvalifikaci o MS 2014, v zápase v Jerevanu perfektním výkonem přispěl k výhře 3:0, která se nerodila lehce. A výsledek už vůbec neodpovídal dění na trávníku, domácí měli spoustu šancí, v první půli na Čecha vystřelili devětkrát. Ale nakonec šlo o druhou neúspěšnou kvalifikaci v Čechově reprezentační éře. Dostal doma tři góly od Dánů, musel strávit i domácí porážku s Arménií.
Rekord. Nemohl projít od kabiny k autobusu, jak se o něj místní fanoušci prali. Společné fotografie, podpisy. Ale sotva někdo z nich věděl, že Petr Čech právě v přípravném zápase s Maltou v rakouském Kufsteinu na skromném stadionu vytvořil rekord v počtu reprezentačních startů. Nastoupil ke 119. duelu za národní mužstvo.
„Až někdy fotbal přestanu hrát a podívám se na ta čísla, tak z toho budu mít větší radost než teď. Rekord nikdy nebyl prioritou a nikdy nebude. Takže to nijak neprožívám,“ pronesl nevzrušeně.
Vylepšil ho o dalších pět zápasů: s Ruskem a Koreou v přípravě a pak na mistrovství Evropy. Proti Turecku to bylo 124. a poslední utkání.
