Skleníky s rajčaty v polské Bogatynii.

Skleníky s rajčaty v polské Bogatynii. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Zářící skleníky ohlídáme, vzkázal premiér Sobotka. Poláci je zakryjí

  • 7
Pronikavá záře polských skleníků u českých hranic vyvolala v zimě protesty obyvatel, ekologů i astronomů. Česká vláda teď problém řeší s polskou stranou.

Kritika se týká skleníků o velikosti deseti hektarů, jež polská společnost Citronex vystavěla u elektrárny Turów. Pěstuje tam rajčata a okurky a chystá až desetinásobné rozšíření.

Podle měření astronomů zářily po setmění skleníky podobně jako nedaleký stotisícový Liberec. Světlo bylo vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů. Nyní, přes léto, skleníky nesvítí, ale polská firma Citronex začne znovu přisvětlovat od září.

Premiér Bohuslav Sobotka proto aktuálně řeší, jak zabránit tomu, aby znovu obtěžovaly obyvatele na české straně hranice. Poláci sice slíbili, že na podzim problém zmizí, předseda vlády si to ale hodlá ohlídat. A pomoc mu přislíbila i polská premiérka Beata Szydlová.

„Paní premiérku jsem upozornil na to, že světelný smog je něco, co komplikuje česko-polské vztahy i v příhraniční,“ uvedl premiér Sobotka. Další jednání o problému budou následovat.

„Na podzim budeme ověřovat, zda snížení intenzity setrvává a zda jsou provedená opatření dostačující,“ řekl premiér Sobotka během interpelací v odpovědi na dotaz poslance ČSSD z Libereckého kraje Pavla Ploce.

Ministerstva jsou ve spojení

„České ministerstvo životního prostředí nyní apeluje na polské ministerstvo, aby s investorem projednalo takové úpravy, které zabrání úniku světla,“ dodal Sobotka.

Během interpelací poukázal na to, že osvětlení skleníků kleslo o 30 až 40 procent kvůli tomu, že se prodloužil den. Polská firma také od 15. března přisvětlování zcela vypnula a počítá se s tím, že zůstane vypnuté do září.

„Polský ministr životního prostředí při našem dřívějším jednání přímo řekl, že si neumí představit, že by firma šla do velkého konfliktu. Může jí hrozit bojkot výrobků. Myslím si, že tlak na firmu byl z tohoto pohledu značný. Podle našich informací ani nemá zájem na tom, aby byla se sousedním regionem v konfliktu,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Minimálně počítáme s tím, že by na podzim mělo být svícení v omezené míře, jaká byla na jaře před úplným zhasnutím. V blízké budoucnosti má dojít k úplnému zastínění, aby světlo okolí vůbec neobtěžovalo. Budeme to sledovat,“ podotknul Brabec.

Majitel Citronexu Artur Toronowski informaci o přípravách na odstínění skleníků potvrdil pro Radio Wroclaw. Podle něj problém v příští sezoně zmizí. Na technickém řešení údajně pracují nizozemští odborníci.

Zakrytí skleníků vyjde na 12 milionů

„Uděláme oponu, která bude vypouštět ven jen tři procenta světla, devadesát sedm procent zůstane uvnitř. Tři procenta světla nebudou pouhým okem viditelná,“ slíbil Toronowski. Podle něj vyjde zakrytí stávajících skleníků na dva miliony zlotých, tedy 12 milionů korun.

„Počkáme na září, kdy se uvidí, jestli sliby, které Poláci při mezistátních jednáních dali, platí, nebo neplatí. Předpokládám, že zastíněné budou i nové skleníky, které firma postaví,“ doufá hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Kromě toho, že noční světelný smog v zimě vadil lidem a škodil zvířatům, ohrožoval i Jizerskou oblast tmavé oblohy. V roce 2009 ji zakládali čeští a polští astronomové. Rozkládá se na české i polské straně Jizerských hor a jde o první mezinárodní park tmavé oblohy na světě.

Zatímco polští astronomové problém bagatelizovali, jejich čeští kolegové považovali světelný smog ze skleníků za nejhorší příklad světelného znečištění ve střední Evropě.

„Kdyby firma Citronex skleníky zvětšila desetkrát, jak plánuje, a nezastínila je, na Jizerskou oblast tmavé oblohy bychom opravdu mohli zapomenout,“ varoval před časem astronom Pavel Suchan.