Mladá Julieta není osamělá. Jen svobodná dívka, která nikoho nepotřebuje

  • 0
Jedenatřicetiletá Španělka Adriana Ugarte byla dosud ve své zemi známá hlavně ze seriálu La Seňora. Role mladé Juliety v novém Almodóvarově snímku je její vstup do velkého filmu.

Mezi nejvýraznější plakáty ve Varech patří letos ten ke snímku Julieta, který natočil režisér Pedro Almodóvar. Znázorňuje tváře dvou krásných žen, jež se podělily o ztvárnění titulní hrdinky v různých etapách jejího života. Vedle Emmy Suárezové je to jedenatřicetiletá Španělka Adriana Ugarte. Jako mladá Julieta se musí vyrovnat se smrtí manžela i odchodem dcery.

Četl jsem, že váš dědeček Eduardo spolupracoval s legendárním Luisem Buňuelem. Ovlivnilo to vaše rozhodnutí stát se herečkou?
Možná ano, nevím. Asi spíš nevědomě. Dozvěděla jsem se to až ve dvaadvaceti. Nebyl to totiž přímo můj dědeček, ale jeho bratr, prastrýc. Nikdy jsme se nepotkali.

Než jste dostala roli v Julietě, tak jste prý netušila, že jdete na konkurz k Pedru Almodóvarovi. Není to nezvyklé?
To je, viďte? Bylo to poprvé, co jsem šla na takhle tajemný casting. Ale bavilo mne to mystérium okolo. Možná kdybych věděla, že jde o Almodóvarův film, bála bych se víc.

Co jste se od slavného režiséra naučila?
Spoustu věcí. Dává vám jiný pohled na život, jste v jeho rukách flexibilní. Je to, jako když skočíte bez křídel, cítíte se s ním volně. Naučil mne tančit beze strachu. Je velmi citlivý, velkorysý. Cítí z vás chlad, únavu, celou duši. Pozná její stav dřív než vy. Je pro mne něco jako člen rodiny.

Změnil nějak váš přístup k práci?
Každá role s vámi něco udělá. Ale on mi toho řekl tolik, že jsem začala hrát jinak. Začala jsem víc věřit svému povolání, už se tak nehlídám, víc si hraní užívám.

Jak filmu Julieta rozumíte?
Je to velice komplexní film, těžko se shrne do tří slov. Vypráví o bolesti a způsobu, jakým trpíme.

Zaujal mne v něm překvapivý symbol obrovského jelena, který běžel podél vlaku.
Myslím, že to byl hlas přírody promlouvající k nám. Radí, že musíme skočit, abychom byli svobodní a sami sebou.

Julieta na mne od začátku působí jako osamělá žena...
Už od začátku? Nemyslím si, že by jako mladá byla osamělá. Je to jen svobodná dívka, která nikoho nepotřebuje. Její mládí se odehrává v době, kdy skončila Frankova diktatura, všichni mladí Španělé poznali svobodu a cítili, že mohou konečně být sami sebou. Navíc myslím, že se mladí obecně rádi tváří dospělejší, než jsou.

A jak se vám líbila blonďatá hříva Juliety, když jste tmavovlasá?
Bylo to odlišné a cítila jsem v sobě jinou ženu. I to mi pomohlo roli vytvořit.