Na premiéře se potkala celá čtveřice, vedle Dvořáka i P. B.CH., Robert Kodym a David Koller, a nešetřila vtípky. Od citace esemesky „Příteli, kamaráde, jsem tady v hotelu Pupp a nemám s kým chlastat“ k přiznání, že při společné projekci film silácky hodnotili „super, vole“, ale v soukromí i „slza skanula“.
„Točil se čtyři roky, třikrát za tu dobu jsme to chtěli zabalit,“ shrnul Koller vznik dokumentu, který režíroval David Sís. „Všichni měli možnost mluvit do konečného střihu, to je věc důvěry, ale musím říci, že jsou rozumní cenzoři. Některé jejich návrhy jsem ocenil,“ řekl režisér.
Původně natočil spoustu materiálu i o fanoušcích a fanynkách kapely, ale až ve střižně si uvědomil, že o ně tady nejde, a vrátil se k podstatě kapely. „Nevadí, mám plné krabice záznamů,“ přihlásil se Kodym k myšlence, že vznikne ještě druhý díl Lucie po letech.
