Djokovič si musel připadat jako v potrhlém snu. Nebo jako v grotesce. Třetí kolo ve Wimbledonu s Američanem Querreym začal v pátek, dohrával ho v sobotu. Kvůli dešti několikrát odběhl z kurtu do šatny a zase spěchal zpět.
„Samozřejmě nás to štvalo, ale museli jsme se s tím popasovat oba. Nepříjemné to bylo i pro diváky,“ řekl první hráč světa, který stále ještě drží všechny čtyři nejvzácnější trofeje.
Tu wimbledonskou však neobhájí, po fantastických 30 grandslamových vítězstvích prohrál. Kromě počasí a neupřesněného zranění či nemoci ho nejvíc trápila soupeřova palba ze servisu. Querrey nastřílel 31 es.
„Jeho podání bylo prostě brutální,“ řekl zklamaný Srb. „Nasbíral díky němu spoustu přímých bodů. Prostě mě přetlačil. Musím mu pogratulovat.“
Na rozhovor s novináři přišel velice brzy po skončení partie, jako by z All England Clubu chtěl co nejrychleji zmizet. Několikrát se řeč stočila k tomu, jak se na dvorci cítil. Že vypadal nesvůj už při dopolední rozehrávce.
On však stále opakoval: „Není správný čas ani místo, abych o tom mluvil. Necítil jsem míč, jak bych potřeboval. Ale nechci nějak zlehčovat soupeřovo vítězství. Hrál dobře a zasloužil si ho.“
NEHRAJE SE. Duel mezi Novakem Djokovičem (vlevo) a Samem Querreym byl několikrát přerušen pro déšť.
I ve chvíli smutného ztroskotání se pokoušel o radostnější pohled na svět: „Naštěstí mám rodinu a krásný život, který se netýká tenisu. O tom teď nějakou dobu nechci slyšet.“
Djokovičovy naděje na kalendářní grandslam se rozplynuly. Ten cíl ho lákal, mohl se výrazně zapsat do dějin. V sobotu však odmítl truchlit: „Na svoje čtyři grandslamová vítězství se chci dívat pozitivně. I když nepřišla v jednom roce.“
