Zazářil v titulech Hořící Mississippi, Narozen 4. července, Letec či Grandhotel Budapešť. Druhou oscarovou nominaci získal za horor Ve stínu upíra. Ostře řezaný obličej, pronikavý pohled a hluboký hlas jako by jej předurčily pro role padouchů, od létajícího Greena Goblina ve Spidermanovi po kriminálníka z dramatu Žít a zemřít v LA.
Fotogalerie |
„Lidé mě zřejmě takhle chtějí vidět, i když v reálném životě na mně není nic démonického. Jsem obyčejný kluk z Wisconsinu,“ říká rodilý Američan s předky německého, francouzského, anglického, irského a skotského původu. Snad i proto rád pracuje v Evropě, kde natočil skoro dvě desítky filmů včetně Prázdnin pana Beana, ve kterých hrál snobského režiséra uvádějícího v Cannes „umělecký“ škvár.
Ve skutečnosti má Dafoe rád experimentální divadlo, kde začínal. Na filmovou hvězdu je poměrně malý – měří 175 centimetrů – a poměrně stálý: s Elizabeth LeCompte má dospělého syna, s nynější manželkou, jíž je italská herečka a režisérka Giada Colagrande, žije jedenáct let. Cvičí jógu, jí organickou stravu, svým hlasem provázel album Lou Reeda z roku 2003 The Raven. Při natáčení Čety, kde měl jeho hrdina zemřít, dostal žlutou zimnici a byl čtyřiadvacet hodin v deliriu. Před kamerou vůbec často umírá, také ve filmech Nebezpečná rychlost 2, eXistenZ, Tenkrát v Mexiku a samozřejmě v Posledním pokušení Krista.
Na zahájení karlovarského festivalu Dafoe rozdával úsměvy i selfie:
Role si vybírají jeho
„Dodnes nemohu uvěřit, že jsem měl tu drzost hrát Ježíše. Kdykoli o tom filmu vyprávím, říkám si – proč jsem tak upřímný, neměl bych si vybájit něco zábavného? Ale puritán ve mně si myslí, že když budu lhát, budu potrestán,“ přiznal.
Tvrdí, že nikdy nehraje, jen dává do role kus sebe. Že optimisticky stále věří v úspěch dobrého filmu, ač to vždy neplatí. Že patří k lidem, kteří cestou přes most dostanou chuť skočit. A že herec si role nevybírá: „Vy hledáte práci a práce si najde vás,“ míní Willem Dafoe, který dnes ve Varech uvede Pasoliniho azítra Poslední pokušení Krista.
