Londýnská finanční čtvrť City. | foto: Profimedia.cz

Londýnská City se otřásá v základech, banky zvažují kvůli brexitu odchod

  • 387
Londýnští bankéři nemají od pátku dobré spaní. Nejde jen o to, že bankovní akcie v pondělí dále rychle ztrácely. Finančníky straší to, že pozice města na Temži jako světového finančního centra se po vítězství Brexitu v referendu otřásá. Právě finanční sektor podle expertů odnese vystoupení Británie z EU nejhůře.

Pro mnohé zahraniční, tedy hlavně americké banky, makléřské firmy a manažery fondů je nyní Londýn vstupní branou na trhy Evropské unie. K tomu jim dosud stačila jen britská licence, která díky unijnímu právu platí i v ostatních členských zemích. A není vůbec jisté, zda se tuto výsadu podaří udržet i po vystoupení Británie z EU.

Špičkový rating AAA už sebrala Británii i agentura S&P. Varuje před riziky

Velké banky, jako například JPMorgan Chase, Bank of America či Citigroup, už podle britského tisku začaly s prvními kroky k přesunu části svých aktivit mimo Londýn. Zpracování žádosti o licenci a její získání totiž trvá za normálních okolností až rok.

A během několika měsíců se zřejmě začnou přesouvat i tisíce jejich zaměstnanců. Deník The Guardian v pondělí uvedl, že banky by mohly na ostrovech škrtnout ve finančním sektoru odhadem 100 tisíc pracovních pozic. Nyní v nich pracuje celkem 2,2 milionu lidí.

Frankfurt nebo Paříž? Tam nechceme

Právě možné stěhování přitom byla jedna z hlavních věcí, kterou bankéři po turbulentním dni v pátek večer u pinty piva řešili. Nabízí se Frankfurt, kde sídlí i Evropská centrální banka, či Paříž, odkud už některé z bank část svých aktivit řídí. A v úvahu připadají také Amsterdam nebo Dublin. Ale běhá jim mráz po zádech, že by se do některého z těchto měst měli přestěhovat.

„Co se teď se stane? Prostě nevíme,“ řekl deníku The New York Times pětatřicetiletý bankéř John Lowes. Bojí se, že by se mohla opakovat situace, která nastala během světové finanční krize před sedmi lety. „K tomu se opravdu nechceme vrátit. Byly dny, kdy jsem neměl co na práci,“ dodává jeho kolega Robert Harper.

O práci tehdy přišlo mnoho bankéřů, od konce krize ale banky znovu nabíraly.

Zda banky své evropské centrály z Londýna opravdu odstěhují, ukážou teprve následující měsíce. „Osud Londýna jako finančního centra bude podmíněn podobou nového vztahu Británie a EU. Teoreticky si lze představit model, ve kterém si Británie zachová relativně volný přístup na vnitřní trh Unie, a to včetně poskytování finančních služeb z Londýna,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Omezení vlivu londýnské City na eurovém trhu znamená vytvoření pracovních míst v zemích eurozóny. A premiéři ostatních zemí nebudou příliš váhat, pokud budou mít možnost přivézt je, obrazně řečeno, z Británie domů. Jsou to dobře placená místa s vysokou přidanou hodnotou,“ míní europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

City přežila války, pomohla jí „Železná lady“

Oslabení londýnské City by přitom znamenalo citelnou ztrátu pro celou Británii. Finanční sektor na celkovém hrubém domácím produktu země podílí 11,8 procenty a více než desetinou také přispívá daněmi do britské pokladny.

Finanční oblast se nyní rozpíná podél Temže od majestátních kanceláří ve čtvrti Mayfair až k moderní Canary Wharf, kde skleněné mrakodrapy nahrazují od začátku 90. let opuštěné přístavní doky a někdejší skladiště. A v jeho srdci je londýnská City, „čtvereční míle“.

Obchodníci se v místě, kde lze dodnes nalézt pozůstatky zdí římského Londinia, scházeli již od 17. století. Vytvořili zde pojišťovací trh, který dodnes patří ke světovým lídrům, či akciovou burzu. City už přežila války, hladomory a požáry. Postupně se stala globálním finančním centrem, které je schopné konkurovat newyorskému Wall Streetu. Hodně pomohla rozsáhlá finanční deregulace, známá pod názvem Big Bang, kterou před třiceti lety spustila Margaret Thatcherová.

Podle některých politiků britskému finančnictví vystoupení z Unie neuškodí. „Evropské směrnice už poškodily City. Proč by měl v Londýně sídlící manažer fondu, který hodlá investovat na rozvíjejících se trzích, podléhat regulacím, které byly vytvořeny na podporu eurozóny,“ ptá se, spíše řečnicky, šéf poslaneckého klubu dolní komory britského parlamentu, konzervativec Chris Grayling.

Podle odcházejícího britského komisaře Jonathana Hilla by se však City měla připravit na to, že podmínky budou určovat německo-francouzské zájmy bez „britského hlasu“. Banky si podle něj jen těžko zachovají přístup evropský trh bez nové licence, protože takový přístup by zřejmě vyžadoval také pokračování volného pohybu osob. A proti němu zastánci brexitu vehementně protestovali.

Proces vystoupení Velké Británie z EU se spustí aktivováním článku 50 Smlouvy o Evropské unii. To v úterý premiér David Cameron odmítl: