Kmoníček i Žantovský jsou zkušenými diplomaty. První zmíněný působil například v Indii či Austrálii, Žantovský zase přímo ve Spojeném království. Zatímco Kmoníček stále v oboru zůstává - vede zahraniční odbor Pražského hradu - Žantovský, původní profesí psycholog, vede Knihovnu Václava Havla.
V úvodu debaty Kmoníček předeslal, že Británie buď ukáže, že se jí bez EU daří lépe - nebo se prokáže opak a ostrovní království bude hledat způsoby, jak se do EU vrátit. „Brexit je buď kalamita, nebo nesmysl. Problém, který Británie způsobila sama sobě, je mnohem větší, než který způsobila Unii,“ řekl.
Byl tak v souladu se svým šéfem, prezidentem Milošem Zemanem, který výsledku referenda rovněž litoval.
Někdejší velvyslanec ve Spojeném království Michael Žantovský označil brexit za nešťastnou událost, poznamenal ale, že je zároveň „příležitostí k efektivnější organizaci a lepšímu uspořádání EU“. Větší problémy, oponoval Kmoníčkovi, nastanou pro Evropu, nikoliv pro EU.
Dotazy, které čtenáři položili, najdete zdeVybrané dotazy pokládal moderátor Vladimír Vokál. Z časových důvodů se nedostalo na všechny položené otázky. |
Oba diplomaté se v závěru debaty shodli, že by předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker měl za brexit nést odpovědnost. „Pokud neodstoupí, měl by být odstoupen. To, co se stalo, je pro EU velký neúspěch. Předseda EK, který k tomu přispěl tím, že deset dní před referendem vyhrožoval, že se s Brity bude zacházet jako s dezertéry, by měl přijmout svůj díl odpovědnosti,“ prohlásil Žantovský.
„Já jsem na rozdíl od Michaela diplomat ve funkci, takže to nemohu tak napálit, ale každý politik si musí být vědom své odpovědnosti za své výroky a činy a pro obojí to platí stejně,“ doplnil Kmoníček, který za jednu z příčin rozčarování lidí označil to, že v poslední době Unie „vyniká ve schopnosti řešit věci, které nikoho nezajímají, namísto věcí, které zajímají všechny“.
Zároveň ale Kmoníček soudí, že evropská myšlenka jako taková poražena nebyla. „Ten tým dokáže dávat góly. Je to velmi dobrý tým. Ale nemůže hrát tímhle stylem s tímhle trenérem,“ vypomohl si sportovní analogií.
Politika všech azimutů? Žantovský a Kmoníček se neshodli
Do rozporu se oba diplomaté dostali nad přístupem Miloše Zemana k EU. „Prezident se prohlašuje za federalistu, vyvěšuje evropskou vlajku, ale v Číně říká, jak jsme konečně nezávislí na USA a EU. Místo společné zahraniční politiky vyhlašuje politiku všech azimutů, což řekl Charles de Gaulle, když Francie přestala být součástí vojenské struktury NATO. To není s pojmem společné zahraniční politiky slučitelné. Považuji prezidenta za zcela zmateného, co se týče Evropy,“ řekl Žantovský.
Zemanův muž Kmoníček dle předpokládů oponoval. „Federalista je člověk, který uznává hodnotu národního státu, uznává, že jsou problémy přesahující národní stát a musí být řešeny na evropské úrovni. Jakmile se tam ale začne řešit něco, co se tam řešit nemá, tak to federalista kritizuje,“ obhajoval diplomat Zemanův postoj.
Nové referendum? Spíše ne
Oba účastníci debaty byli skeptičtí k možnosti brzkého opakování referenda v Británii. Podle Kmoníčka to lze „prakticky vyloučit“, protože je tlak na to, aby rozvod Británie s EU technicky začal co nejdříve. Žantovský označil nové referendum, které v petici žádají miliony Britů, za nepravděpodobné. Vyloučené ale podle něj není, precedenty pro to existují.
Žantovský také upozornil, že Skotsko nemůže samo konat referendum o své nezávislosti, o níž se nyní s ohledem na prounijní hlasování ve Skotsku hovoří - potřebuje k tomu dohodu s parlamentem ve Westminsteru. Skotové přitom nezávislost odmítli v roce 2014.
Kmoníček uvedl, že pokud by se Británie chtěla inspirovat švýcarským modelem, znamenalo by to - po vzoru země helvétského kříže - vyjednání 250 smluv s EU, což za dva roky (standardní doba vystupovací procedury z Unie) „nedokáže ani Sysifos“.
„Británie chce a musí zůstat na evropských trzích. EU říká - ano, ale nic na světě není zadarmo, Borisi (Boris Johnson, šéf kampaně za odchod z EU mezi britskými konzervativci, pozn. red.),“ řekl Kmoníček s tím, že přístup pracovních sil z kontinentu na ostrovy je právě onou základní platbou za přístup Britů na evropské trhy.
Pozice před chatem: Žantovský zmiňoval přistěhovalce, Kmoníček dvourychlostní Evropu
Ještě před chatem Kmoníček k brexitu uvedl, že „jediná relativně pozitivní zpráva by mohla být, pokud by Brusel a celá komunita členských států výsledek referenda vzala jako konečný důkaz toho, že současný styl EU nepřináší výsledky, že je třeba tento styl změnit, abychom na něm neprohráli celou myšlenku evropské jednoty“.
Podle Žantovského za nelibost obyvatel Velké Británie vůči Bruselu může i obava z velkého množství přistěhovalců, která ale „není příliš racionální“. Odchod země z EU podle něj způsobí, že se pro Brity stanou palčivější domácí problémy, kterým bude muset nová britská vláda čelit.
„Velká Británie bude mít velké problémy, jak se dohodnout se Skotskem, se Severním Irskem a bude mít tolik otevřených domácích otázek, že jim přeju hodně štěstí při vyjednávání nové smlouvy s Evropskou unií,“ řekl bývalý velvyslanec v rozhovoru pro MF DNES (více zde).
Výsledek britského referenda může znamenat i přeřazení na „dvourychlostní“ Evropu, jak to nedávno pojmenoval Kmoníček (čtěte zde). Inspirování britským příkladem by Českou republiku podle Žantovského poškodila, změny v EU ale označil za nutné. Odchod Británie je podle něj pro Česko nešťastný, nicméně hlasy postkomunistických členů EU by nyní mohly získat na síle.
