Vykrmená mláďata veverek vrací pražská záchranka do Šárky i Stromovky

Mláďata či dospělé zraněné poštolky, ježci, netopýři, sojky či zajíci patří mezi nejčastější klienty Pražské zvířecí záchranky. Za sedm let existence pomohla více než třem tisícům volně žijících zvířat, mezi nimiž byli i mufloni, jezevci, lišky či sovy. Teď jim dosluhuje zásahové auto.

V právě probíhající sezoně jsou nejčastějšími pacienty Pražské zvířecí záchranky mláďata veverek obecných vypadlá z hnízda. Rodí se totiž už od konce ledna až do září. A veverky obecné - jediný druh, který u nás žije - mívají za sezonu dva až tři vrhy většinou tří až pěti mláďat.

Zachránci divokých mláďat

Mláďata se často vyhodí z hnízda sama navzájem, jindy je napadne vlastní otec, vichřice, nebo některý z dravců. „Málo už se ví, že matky často samy vyhodí z hnízda mládě, které má nějaký zdravotní problém - například málo pije, nevyměšuje, nebo nemá správnou tělesnou teplotu. Prostě poznají, že mládě má menší šanci na přežití. Což se v těchto případech bohužel posléze prokáže i v záchranné stanici, kam mládě odvezeme,“ vysvětluje Zítek.

Zhruba stovka mláďat se tak během sezony ocitne v záchranných stanicích, kde je vypiplají a zhruba ve třech měsících věku vypouštějí zpět do přírody. V tomto věku by je z hnízda vypudila i vlastní matka, aby si potomci našli vlastní rajón.

Čtyři zhruba tříměsíční mláďata, která se v záchranné stanici naučila vše, co veverka potřebuje k životu, především tedy komunikaci a způsob soužití s dalšími veverkami, jsme koncem minulého týdne byli vypustit v divoké Šárce s Davidem Zítkem z Pražské zvířecí záchranky provozované Českým svazem ochránců přírody. Klimatizace v dosluhující dacii naštěstí ještě funguje, takže přejezd ze záchranné stanice Aves v Kladně přežily i v tropickém počasí bez úhony a z přepravek jen natěšeně vyhlížely, když už je David konečně pustí do lesa. Vypadaly roztomile, ale na žádné mazlení rozhodně nebyly.

Zvířecí záchrance lze přispět na nový zásahový vůz

Pouhý rok, tedy do roku 2010, byl projekt zvířecí záchranky, která působí v oblasti Prahy a Prahy západ, finančně podporován magistrátem hlavního města Prahy. V současnosti tedy tento projekt ČSOP funguje především díky finančním příspěvkům drobných dárců. V posledních měsících ale tyto dary z velké části jen kryjí opravy ojeté zásahové Dacie Logan. Přišel čas pořídit spolehlivější zásahový vůz.

Požadavky jsou specifické: automobil musí mít velký úložný prostor, protože záchranka občas převáží třeba srnky, muflony či divočáky. Důležitý je také vyšší podvozek kvůli terénu, a klimatizaci kvůli vedru, které zvířata rychle zabíjí. Zvířecí záchranka tedy potřebuje sehnat minimálně 320 tisíc korun. „Pokud se nám podaří v rámci kampaně na Hithitu vybrat více, umožní nám to pořídit kvalitnější auto a v ideálním případě i nové vybavení pro odchyt a přepravu zvířat,“ konstatuje David Zítek s nadějí v hlase. Přispěvatelé si za odměnu mohou vybrat třeba návštěvu záchranné stanice volně žijících živočichů, více zde.

„Mláďata jsou samozřejmě roztomilá, a ta malá se s člověkem skutečně mazlí, ale jakmile začnou dospívat, vítězí hlas divočiny a veverky si jdou jasně za svým. Zvláště samečci bývají až agresivní a umí bolestivě kousnout,“ popisuje Zítek, jak je představa chovu divoké veverky v domácích podmínkách naivní.

Jednak to zakazuje zákon. Veverka obecná je chráněné zvíře, museli byste získat úřední výjimku ze zákona 144/92 Sb. o Ochraně přírody a krajiny. Což je celkem nereálné. Nemluvě o tom, že v bytě odchovaná veverka není schopna přežít ve volné přírodě, nemá totiž od koho odkoukat správné chování a naučit se vše potřebné pro veverčí život. A není ani zanedbatelné, že veverka v zajetí žije až deset let, kdy se o ni pak musíte postarat. K životu přitom potřebuje venkovní voliéru o minimální velikosti 2x2x2 metry.

„V záchranných stanicích jsou na odchovy veverčích mláďat dobře zařízeni, některé se na ně i specializují. Veverek se tam díky tomu vždy najde více, takže mládě, které tam vyroste, je dobře připravené na život ve volné přírodě. Svědčí o tom i čísla - čtyři z pěti mláďat, která se do záchranných stanic dostanou, přežijí. A to jde někdy opravdu o slepá holátka, která potřebují zahřívat a každou chvíli krmit,“ vypráví David, zatímco veverky nedočkavě vykukují zamřížovanými dvířky přepravek.

Takže jsme je přenesli na lesní cestu, do stínu, a David Zítek je postupně vypustil. Drobounká zvířátka několika odstínů hnědi postupně přehopkala cestu, párkrát se zastavila, otočila a zmizela v lesním podrostu. Jen ta poslední se na Davida vyšplhala - asi na rozloučenou - a pak teprve seskočila na zem a zmizela v lese.

Veverky nejsou na mazlení. A mandle jsou pro ně jedovaté

Jak tedy postupovat, když najdete mládě veverky, či jiného volně žijícího živočicha, který evidentně potřebuje pomoc? Ideálně zavolejte do nejbližší, místně příslušné záchranné stanice. Pokud je to v katastru Prahy či Prahy západ, lze ve všední dny v pracovní době volat Pražskou zvířecí záchranku na číslo 774 155 185. Ta přijede, na místě posoudí, co bude pro nalezence nejlepší, a podle potřeby ho rovnou odveze na veterinu či do záchranné stanice.

Lesy zachraňují nonstop

Zvířecí záchranka ČSOP není v Praze jediná, kdo zraněným živočichům z volné přírody pomáhá. Pro jejich záchranu funguje od roku 2012 také Záchranná stanice hl. m. Prahy, kterou provozují Lesy hl. m. Prahy. „Máme dva výjezdové vozy, denně přijmeme 40 živočichů a fungujeme nonstop. Při ohlášení na lince 773 772 771 rovnou vyjíždíme pro zraněného živočicha, podle potřeby ho převezeme k veterinárnímu ošetření a do léčebné části naší záchranné stanice,“ uvádí Petra Fišerová z tiskového servisu Lesů hl. m. Prahy. Záchrana volně žijících živočichů je tedy v Praze kdykoliv dokonale pokryta.

Mláďata veverek většinou bývají hlavně podchlazená a dehydrovaná, potřeba potravy je až na třetím místě, takže se je nesnažte krmit, mohli byste jim spíš ublížit. Potřebují v první řadě zahřát a zavodnit. Dejte tedy na rady odborníků, ví nejlíp, jak mláděti pomoci. Má pak šanci vrátit se do přírody a třeba je jednou někde v lesoparku ještě budete přikrmovat.

„Veverky bývají oprsklé, přijdou, když ji nabídnete kousek ovoce nebo vlašské či lískové ořechy, ty jsou pro ně nejlepší a neublíží jim,“ vysvětluje David. „Hlavně napište, ať je lidé nekrmí mandlemi, ty jsou pro ně jedovaté a takový příkrm veverka může odnést životem,“ apeluje ještě na veřejnost. Rozloučí se a mizí. Stále je co zachraňovat. (O vypouštění mláďat kalousů zde.)

Při aktualizaci přidán box s kontaktem na Záchrannou stanici hl. m. Prahy.