Radost v londýnském štábu příznivců brexitu.(24. června 2016) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Britové mají na výběr šest scénářů, ale nezmění se

  • 88
Veškeré analýzy, co bude s ekonomikou po vystoupení Britů z Evropské unie, jsou podle ekonoma Aleše Michla nesmyslné. Zatím totiž není vůbec jasné, jakým směrem se nyní Velká Británie vydá. Počet cest, kterými se země může ubírat, je podle něj minimálně šest.

Mám EU rád. Hlavně tu myšlenku - protiválečný projekt. Myšlenku, že společně sedneme k jednání o obchodu, míru nebo rizicích tohoto světa s USA, Ruskem nebo Čínou.

Brusel je ale problém. Myslí si tam o sobě, že jsou nadlidi. Vesměs to jsou žvanilové. Plodí se tam nesmyslné regulace. Omezují nám žárovky a žehličky, ale když přišlo na migrační krizi, byli impotentní. Jejich nabubřelost rozhodla o brexitu.

Ekonom Aleš Michl

Brusel nepochopil, že každý stát v Unii má svůj národní zájem. A místo toho, aby tyto zájmy propojoval, tak je reguloval. Boris Johnson (bývalý londýnský starosta, výrazný konzervativní politik a kritik EU - pozn. red.) řekne jednu větu a ta má obsah. Brusel vypustí několikastránkové prohlášení, které je bez obsahu.

A co teď tedy Británii čeká?

Všechny analýzy, jak ekonomika utrpí, když Britové odejdou z klubu, jsou nesmysl. Nevíte, co bude, neboť neznáte plán B.

Plán B rozhodne. Protože teprve ten stanoví, jaké obchodní a další dohody se Británii s Evropou podaří dojednat.

Řešení má šest variant

První krok je už jasný. Premiér David Cameron během tří měsíců odejde, zvolí se nový lídr Británie (více čtěte zde).

I druhý krok vypadá v této chvíli jasně: nový lídr Británie na summitu EU podá žádost o vystoupení (odvolá se na článek 50 Smlouvy o EU, který říká, že každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit).

A pak začne to, co zatím neznáme.

Britové mají celkem šest cest, jaké mohou dál zvolit. Tady je jejich přehled:

  1. Mít dohody s EU jako klub Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
  2. Naklonovat švýcarský model a podepsat konkrétní dohody o bezcelních obchodech.
  3. Vyjednat si speciální dohodu jako třeba Kanada.
  4. Vyjednat si speciální celní podmínky jako třeba Turecko.
  5. Zastřešit se dohodami Světové obchodní organizace.
  6. Vyjednat si VIP obchodní smlouvy s EU, nadstandard nad předešlé modely – sen euroskeptiků.

Teď budou dva roky jednání o plánu B, o vystoupení, všechny dohody se musí nasmlouvat znovu - a pak třeba bude znovu referendum. Irové jednou takhle hlasovali o Lisabonské smlouvě. Jednou řekli NE, pak referendum zopakovali a řekli ANO. Ale stejně Britové prostě přemýšlí jinak než Brusel.

Unii, jak teď funguje, nikdo nechce. Je třeba ji změnit, říká Telička

Moji kamarádi v londýnské bance jsou v práci už od osmi čtvrtečního večera. Ráno, když jsem jim psal SMS a ptal se, jak se mají, poslali mě do pr***e. Ani se nezastavili, jak moc se obchodovalo s britskou librou (o vývoji britské libry čtěte zde). Nejistota po rozhodnutí o brexitu má na trh vliv.

Avšak z dlouhodobějšího pohledu není výsledek hlasování žádná tragédie. Je nesmysl, aby dlouho padala libra a podobně. Britové by stejně dříve či později odešli – podívejte se na jejich historii. EU dříve ani nepotřebovali.

Takže vědí, že to půjde i bez EU. Norsko nebo Švýcarsko s obchodními dohodami pro obchod s EU na tom nejsou špatně. Ale musíte mít s Unií vyjednané dohody, jako mají oni.

Ať tak nebo tak – Britové se nezmění nikdy. Brusel je ten, kdo by se měl změnit.