Velkou dřevěnou klec s trojicí ptáků umístili lesníci hned proti svému sídlu zhruba na úroveň korun stromů. Dravci se vylíhli u chovatele, kde o ně pečovali jejich rodiče. Plně dorostli v kleci, aby si zvykali na nové prostředí. Nad krajinou se mohli poprvé proletět v úterý ráno.
Ornitolog Lesů ČR Petr Zvolánek k nim po deváté hodině ještě naposledy vyšplhal, aby je nakrmil čerstvými kuřaty. Poté se vrátil zpět do protilehlé budovy a z kanceláře ve třetím patře začal pomocí dlouhého provazu, který tam s kolegy předtím natáhli, dvířka klece pomalu otevírat.
„Jsou v klidu, pořád se krmí,“ hlásil mu jeden z kolegů, který na tabletu sledoval přímý přenos z klece, v níž měli rarozi umístěnou malou kameru. Klec museli lesníci otevírat velmi pomalu, aby ptáky před jejich prvním letem nevyplašili.
Jakmile se klec neslyšně otevřela, dravci začali ihned zvědavě pokukovat do krajiny a divokým máváním křídly se připravovali na svůj první let. První odvážlivec si troufl ven z klece po několika minutách, po několika nejistých metrech postupně nabral výšku a zmizel za lesem.
Dalším dvěma rarohům výlet z klece trval mnohem déle. Jednoho mnohem víc zajímaly zbytky masa, které ležely na jejím dně, druhý zase šplháním po kleci a jejím okolí připomínal papouška. Nakonec se ale i on odhodlal a zakroužil nad budovou státního podniku.
Podle Zvolánka se v České republice ročně odchová 750 rarohů, z nichž se malá část vypustí zpět do přírody. Nutné je, aby malého dravce od počátku vychovali jeho rodiče.
„Jen tak se dokáže osamostatnit. V prvních dnech dochází k takzvanému vtištění, které je pro jeho budoucí vývoj velmi důležité,“ popsal Zvolánek. Vtištěním si mládě zažije své budoucí zvyky - to, jak bude lovit, hnízdit, jak se bude rozmnožovat.
Poté se k jejich návratu do volné přírody používá několik metod, včetně například adopce jiným druhem, kdy odborníci vloží mládě například do hnízda jestřába. Jednou z nich je také vypuštění z klece, které zvolili hradečtí lesníci.
V přírodě nepřežije ani třetina rarohů
Překvapivým faktem je i to, že ze všech vypuštěných rarohů, kteří se ze soukromého odchovu dostanou do volné přírody, jich první rok přežije jen 20 až 30 procent.
„Zůstávají opravdu jen ti nejlepší, kteří mají kombinaci síly, rychlosti, ale také chytrosti,“ uvedl Zvolánek. Dravce zabíjí například elektrické vedení či endoparaziti.
Raroh velký je v České republice ohrožený i proto, že mu vyhynula jeho tradiční potrava, kterou je sysel. Musel se proto přeorientovat na drobné ptactvo či hlodavce. Pokud vypuštěná trojice ptáků přežije, vydá se podle Zvolánka směrem na jih a jihovýchod.
„Táhne je instinkt, v prvním roce života jsou rarozi přísně tažní. Za den doletí až ke Středozemnímu moři. Při dobrém větru dokážou vykroužit až do výšky jednoho, dvou kilometrů. Tam chytnou dobrý vítr a jím se už nechávají táhnout,“ popsal ornitolog Lesů ČR.
Raroh obývá především Asii, v Evropě však jsou jeho nejčastějším teritoriem právě Česká republika, Slovensko a Maďarsko.
