Do desetidenního cvičení „Dynamic Mongoose“, které v pondělí odstartovalo v Norsku, se zapojí tři tisíce námořníků a letců z osmi zemí - Kanady, Francie, Německa, Norska, Španělska, Turecka, Británie a Spojených států.
Ponorky, bojové lodě i pátrací letouny budou operovat v oblasti Norského moře o rozloze 36 tisíc kilometrů čtverečných.
Cvičné operace budou zaměřeny na vyhledávaní, sledování a simulované útoky na ponorky. Ty mají za úkol dostat se nepozorovaně z jednoho místa na druhé. Poté se role obrátí a podmořská plavidla dostanou povel „lovit“ ta hladinová. Jde v pořadí o čtvrté protiponorkové cvičení u pobřeží Norska za posledních pět let.
Aliance přikládá protiponorkovému boji důležitou roli. Podobně už cvičila vyhledávání ponorek letos na jaře u pobřeží Sicílie ve Středozemním moři. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je rozvoj takových schopností klíčový, už jen z toho důvodu, že voda pokrývá 70 procent povrchu země a až 90 procent světového obchodu zajišťuje námořní přeprava.
„Schopnosti námořnictva jsou stále důležitější. NATO musí být schopno pracovat na moři, nad ním i pod hladinou,“ prohlásil.
Fotografie    |
Norské moře je přitom považováno za strategickou oblast. Tvoří totiž přímé spojení ruských přístavů Murmansk, Archangelsk a Kandalakša se severním Atlantikem a tedy i s USA. V dobách takzvané studené války zde nepřetržitě hlídkovaly velké flotily Sovětského svazu a NATO.
V osmdesátých letech 20. století bylo Norské moře prakticky přední linií případného střetu. Pro Sověty představovalo životně důležité teritorium pro vedení operací a pro Alianci zase klíčový opěrný bod pro údery na sovětské přístavy v Barentsově moři.
V současnosti představuje Norské moře důležitý plavební koridor obchodních lodí. Pro Norsko samotné pak zdejší vody ukrývají významná loviště ryb a ohromnou zásobárnu zemního plynu.
A důležité pro NATO je klid i v Pobaltí, řekl při návštěvě ČR Petr Pavel:
