Zápas s Chorvatskem dlouho nevycházel téměř nikomu a ani Lafata z bídy nijak nevyčníval. Když pětadvacet minut před koncem střídal, podal si s koučem ruku a smutně dosedl na lavičku.
Těžko říct, jestli věřil, že stav 0:2 spoluhráči ještě zvládnou dotáhnout. Povedlo se - v bláznivém závěru snížil Škoda a z penalty vyrovnal další náhradník Necid.
Lafata nezačal špatně, bylo vidět, jak je na velký zápas natěšený. V úvodu chodil do skluzů, vypomáhal dozadu, což bylo proti Chorvatům potřeba. Chtěl pomoci týmu a odčinit chybu ze zápasu se Španělskem, kdy neuhlídal střelce gólu Piquého.
Jenže tohle zaváhání by se dalo napravit jen gólem - a toho se Lafata nedočkal. Blízko k němu měl snad jednou - když v 6. minutě přiletěl do vápna centr a on vyplaval před Subašičem. Jenže k tomu, aby na balon dosáhl, mu chyběl krok. Chorvatský brankář byl u míče o setinku dřív a zakončovat ho nenechal.
FotogalerieČesko - Chorvatsko 2:2 |
Na chvíli také musel zkušený útočník ze hřiště, to když dostal ránu do obličeje, ze rtu se mu spustila krev. Odběhl za lajnu, doktoři ho rychle ošetřili a šup zpátky do hry.
Jak minuty ubíhaly, zůstával na hrotu čím dál víc odříznutý. Podpora ze stran skoro neexistovala, vpřed létaly většinou vysoké míče a Lafata proti urostlým chorvatským stoperům v hlavičkových soubojích těžko mohl uspět. Když český tým za mdlý výkon zaslouženě ztrestal Perišič, na polovině hřiště jen zklamaně zaklonil hlavu.
Až pak byl zase chvíli vidět - hned po rozehrání se tlačil do šance. Na hranici vápna se dostal před Vidu a vypadalo to, že půjde sám na brankáře, jenže chorvatský obránce ho fauloval. Lafata se svíjel v bolestech, ale rozhodčí nic. Ztěžka vstal, ještě chvíli pokulhával a před pauzou dostal naloženo znovu.
Tentokrát od Čorluky, který ho přepálil pár metrů za vápnem - to už sudí Clattenburg dobře viděl. Standardku Lafata rozehrál sám, ale trefil jen zeď. Pak pálil i po odrazu, ale zase jeho ránu zastavila noha jednoho z Chorvatů.
O moc víc toho už neukázal. V úvodu druhé půle nezpracoval Skalákův centr zprava, soupeři ho dál válcovali v nerovných hlavičkových soubojích. Tým vadl a sparťanský kanonýr ho z bahna nevytáhl. Zlatý bod trefili až jeho nástupci.
