Bývalý prezident Václav Klaus | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Klaus: Nejde o reformu policie, ale o zachování polistopadového režimu

  • 275
Tématem vládní krize v posledních dnech vůbec nebyla reforma policie, řekl ve čtvrtek bývalý prezident Václav Klaus. Je to podle něj ostrý politický souboj, ve kterém prozatím zvítězili ti, kdo usilují o zachování polistopadového politického demokratického parlamentního režimu.

„Tématem je ostrý politický souboj mezi zastánci takzvané velké protikorupční revoluce, která změnila naši zemi před třemi lety, s těmi, kteří se pořád dožadují toho, abychom žili ve světě polistopadového politického demokratického parlamentního režimu,“ řekl v rozhovoru pro ČTK u příležitosti 75. narozenin, které připadají na neděli 19. června.

Nastal čas Alternativy pro Evropu, míní Klaus. Chce vyvážit „europeismus“

Klaus doufá, že veřejnost „prokoukla“, že šlo pouze o tvrdou politickou hru, ve které padlo zatím jen etapové vítězství. „Ale ten Závod míru se jede na 15 etap, takže uvidíme, jak to dopadne dál,“ řekl. Výhru nepřipsal ČSSD. „Já si myslím, že to bylo etapové vítězství nás, kteří si přejeme, aby byl zachován polistopadový charakter naší země,“ uvedl.

Exprezident hovořil o vítězství „velké protikorupční socialistické revoluce“ nad standardní politikou už nedávno u příležitosti 25. výročí vzniku ODS (více čtěte zde). Nastala podle Klause v souvislosti s pádem kabinetu Petra Nečase v roce 2013, který následoval po zásahu policie na Úřadu vlády.

Můj vztah k ODS je fakticky nulový

Pravicové strany v Česku by podle něj pro úspěch musely voličům předložit pozitivní program a představit charismatické lídry. „Já nevidím ani jedno, ani druhé,“ řekl bývalý prezident.

Klaus v roce 1991 spoluzakládal Občanskou demokratickou stranu (ODS), později ji opustil. Její současnou politiku často kritizuje. „Říkám to nerad, ale můj vztah k dnešní ODS je fakticky nulový. Myslím, že je to třeba takhle nazvat,“ řekl. Dodal, že k řadě dnešních členů ODS má pozitivní vztah a oni k němu, strana je ale podle něj již zcela někde jinde. Například její boj s Ruskem označil za dětinský.

Klaus komentuje uprchlickou krizi:

27. února 2013

Dostává podle svých slov řadu dopisů, které ho vyzývají k pomoci straně. Některé podle něj znějí až výhružně, že nemá právo na to, aby se politicky neangažoval. „Já jim všem odpovídám: Já vím, že vás je dost, kteří by něco takového chtěli, ale já mezi vámi nevidím ty, kteří by byli ochotni aktivně do toho jít se mnou,“ podotkl. Nejde podle něj jen hodit při volbách nějaké straně hlas, ale je nutné také vybudovat její strukturu.

Klaus je přesvědčen, že pravice má neskonale těžší život než levice. „Protože mnozí lidé levice nechtějí od rána do noci pracovat ve svých byznysech a plně se tomu věnovat, proto se rádi vrhají do politiky, to je pro ně daleko snadnější život,“ poznamenal.

„Vždy jsem se opíral o normální lidi takzvaně dole“

Klaus za nejzajímavější období svého politického života považuje začátek 90. let. „Ty zásadní věci jsem dělal v prvních třech letech po pádu komunismu, když jsem byl ministr financí, a kdy se lámal náš svět, a kdy se dělaly fundamentální věci, a to nejenom v té oblasti ekonomické,“ podotkl Klaus.

V té době podle svých slov pochopil, že nelze být „odbornickým technokratickým ministrem financí“, ale že za sebou musí mít politickou stranu, která by mu dala základní sílu. „Takže ta oblast založení politické strany, a tím příspěvek k zásadnímu překopání naší politické scény, tak to byly ty revoluční, zásadní chvíle. Pak se už dělaly věci ne zanedbatelné, ale ne tak fundamentální,“ řekl.

Poznamenal, že jeho základní charakteristikou bylo, že se vždy opíral „o normální lidi takzvaně dole“ a ne o politické nebo mediální celebrity. Tím se podle svých slov liší od drtivé většiny dalších českých politiků.

Předpokládá, že i v dalším období bude pokračovat v současných aktivitách, které dělá v rámci Institutu Václava Klause. „To znamená psaní, přednášení, jezdění po světě,“ poznamenal s tím, že každý týden je v cizině „s nějakými zásadnějšími projevy“. Podotkl, že protože na akcích většinou vystupuje jako hlavní řečník, musí si na ně pečlivě připravit proslov v různých jazycích.

Vzpomněl si na cestu autem po Česku minulý týden, kdy během jízdy udělal korekturu projevu v němčině. „Dodělám to a sáhnu vedle, vezmu projev do Monte Carla v angličtině a bez minuty přestání prostě přeskočím z jednoho jazyka do druhého. Tak takhle já žiju a doufám, že ještě takhle dlouho žít budu,“ řekl Klaus.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue