V České republice připadá na téměř deset a půl milionu obyvatel 775 000 legálně držených zbraní. „Na území bývalého Rakousko - Uherska má například myslivost velmi silnou tradici. Nejenže byl lov oblíbenou zábavou šlechty, ale také díky vhodným přírodním podmínkám v této části Evropy. Další věc je, že Češi vždy tíhli k technice a tudíž i sportům, které se techniky týkaly,“ vysvětlil Novotný.
Podle webu Financial Times panují na našem území nejvolnější pravidla držení zbraní v Evropě. S tím však Novotný nesouhlasí.
„Právě proto, že je tu zbraní hodně, tak můžeme říct, že máme velice propracovaný legislativní systém. U států, kde mají zbraní pět a půl, se těžko pozná, jestli je legislativa dobrá, protože se bavíme o zanedbatelném vzorku. Tady je však počet držitelů zbrojních průkazů i držených zbraní velký a tak už je naše legislativa od roku 1989 vyladěná,“ uvedl obchodník se zbraněmi s tím, že podle něj by se zavedení nové směrnice týkalo nadpoloviční většiny střelců.
Jedním z nich je i Jan Vurbs, který si jezdí zastřílet za Prahu. Legálně má doma dvě zbraně.
„Existuje plno pravidel na uchovávání zbraní. Bezpečnostní schránky, každá zbraň je registrovaná a policie ví naprosto přesně, co máme doma. Zákazy pro civilisty a hrozba terorismem jsou dvě naprosto odlišné věci,“ řekl Vurbs, pro kterého by schválení nařízení znamenalo, že by musel odložit minimálně jednu ze svých zbraní.
Česká vláda je však na straně střelců a s bruselským návrhem nesouhlasí. „Nesmyslně trestáme slušné držitele zbraní, myslivce i sběratele. Teroristé legální zbraně nepoužívají. Musíme dostat pod kontrolu nelegální trh se zbraněmi, ne zákazy zahnat slušné lidi do kouta,“ napsal ministr vnitra Milan Chovanec na Twitteru a při pátečním hlasování evropských ministrů vnitra byl proti.
Češi nejsou jediní, kterým návrh vadí
Své výtky k návrhu má i Finsko nebo Švýcarsko, které sice není v EU, ale na otázce držení zbraní s Bruselem spolupracuje. Oba státy si chtějí prosadit výjimku pro členy národní obrany. Proti návrhu se staví i Lucembursko a Polsko. Ty však mají opačný problém. Podle nich je nová směrnice přísná naopak málo.
Návrhem se musí ještě zabývat Evropský parlament. Kdyby však nakonec směrnice prošla, vedlo by to podle Davida Karáska ze sdružení na ochranu práv držitelů zbraní Lex k tomu, že by si lidé nechávali zbraně ilegálně. „Prodeje zbraní, které mají být zakázaně, neklesají, spíš naopak. Ti lidé si je určitě nekupují, aby je potom odevzdali,“ řekl Karásek.
Téma lepší kontroly zbraní bylo v Bruselu na stole už delší dobu. Poprvé se zmínky o zpřísnění směrnice objevily po útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo v lednu 2015. Více se otázka zbraní začala probírat po podzimních teroristických útocích v Paříži.
9. července 2014 |
