Vodopád v deštném pralese v Brazílii zkusil Oliva pokořit před pěti lety. „Když jsem ten vodopád viděl, věděl jsem, že je na mě příliš silný. A teď jsem tu proto, aby se svému strachu postavil čelem,“ prohlásil Oliva před svým druhým pokusem.
„Před splutím se maximálně koncentruji. Moje mysl je úplně uvolněná, moje srdce se ztiší. Dělám to proto, protože mám důvěru v sebe sama. Ale je to vodopád, kdo tady přebírá nad vším kontrolu.“
Kajakář měl při skoku vydatnou podporu několika členů štábu ze břehu, ale když zmizel se svojí lodí pod vodou, o dramatické zážitky rozhodně nebyla nouze. Po několika vteřinách se totiž u břehu objevila prázdná loď a kajakář vyplul na hladinu až po delším čase.
„Voda mě vytrhla z kajaku jako nějakou hračku,“ smál se Oliva těsně poté, co se vyprostil ze silného proudu a vyškrábal na břeh. „Měl jsem pocit, jako bych se znovu narodil.“
